Hranice I-Město - 7101_008_01_41435 - stav 26. 11. 2018

Obec

Stáhnout

• PDF

Hranice

Členění obce

Charakteristika obce

1. Základní informace o obci

   První písemná zpráva o Hranicích je datována z roku 1169.
   Město Hranice má tyto obecní části: Hranice I – Město, Hranice II – Lhotka, Hranice III – Velká, Hranice IV - Drahotuše, Hranice IX – Uhřínov, Hranice V – Rybáře, Hranice VI – Valšovice, Hranice VII – Slavíč a Hranice VIII – Středolesí. Město Hranice leží v prostoru Moravské brány převážně na pravém břehu řeky Bečvy, v nadmořské výšce cca 260 m. Ta část Moravské brány, v níž leží Hranice, se nazývá Bečavská brána. Je vklíněna mezi Oderské vrchy a Podbeskydskou pahorkatinu (Maleník). Bečavská brána má ráz ploché pahorkatiny, jejíž výškové členění je od 205 m n. m. do 366 m n. m. Hranice patří městům s velmi zajímavým přírodním prostředím. Město bylo citlivě založeno na terénní vyvýšenině v ohbí řeky Bečvy mezi toky Ludinou a Veličkou. Již tento fakt způsobil, že město dominuje okolní krajině. Město se nachází v prostoru, v němž se kumulují dopravní a inženýrské koridory na hlavním železničním a silničním tahu Přerov-Ostrava, s významnou odbočkou na Valašské Meziříčí, Beskydy, Vsetín a na Slovensko. Pro postavení města Hranic je významné sousedství lázní v Teplicích nad Bečvou.
   Na obou březích řeky Bečvy se rozprostírá krasový útvar Hranický kras. U jeho vzniku v dovonském vápenci stály především tektonické poruchy, atmosférické srážky a termální vody, nasycené oxidem uhličitým. Hranický kras má dva pozoruhodné přírodní výtvory. Zbrašovské aragonitové jeskyně vzniklé tzv. teplicovým krasověním a Hranickou propast, vzniklou zřícením celé soustavy jeskyní. Hranická propast je nejhlubší propast v České republice. Město Hranice má vybudovanou plnou občanskou vybavenost i veškeré inženýrské sítě, je zde zaznamenáván růst podnikatelské sféry.

2. Demografický vývoj

   Bydlící obyvatelé	Počet bydlících obyvatel
   	2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   trvale bydlící	17 083	17 109	17 135	15 752	15 465	15 179	14 893
   přechodně bydlící	0	0	0	0	0	0	0
   celkem	17 083	17 109	17 135	15 752	15 465	15 179	14 893

Vodovody

1. Počet obyvatel připojených na vodovod

   Počet připojených obyvatel
   2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   17 073	17 087	17 100	15 752	15 465	15 179	14 893

2. Vodovody – popis stávajícího stavu

   Potřeba vody z bilance

   Popis současného zásobování pitnou vodou
   Město má veřejný vodovod, který je v majetku i správě VaK Přerov, a.s. Jedná se o skupinový vodovod Hranice – Lipník nad Bečvou, který je zásoben přivaděčem DN500 z Fulneku do VDJ Moravská Brána 2 x 3000 m3 s max. hladinou 329,00 m.n.m. u obce Střítež nad Ludinou. Z VDJ Moravská Brána vede zásobní řad DN500 do průmyslové zóny Hranice, ukončený u šachty „Philips“ na přivaděči DN 300 z Přerova do věžového vodojemu Hromůvka s akumulací 1000 m3 s max. hladinou 321,66 m.n.m. Ostatní vodojemy nacházející se na území města nejsou v současné době využívány. Přivaděč DN 500 pokračuje v profilu DN300 do Lipníku nad Bečvou a je ukončen v akumulaci VDJ Lipník 2x800 m3. Zdrojem vody je OOV. Jímací území Lhotka není v současné době využíváno pro zásobení města Hranice, jímaná voda je dopravována do SV Potštátsko a SV Střítež nad Ludinou. Zdroj Nový Odbyt je zdrojem záložním a lze jej alternativně využít pro zásobení lokality na levém břehu řeky Bečvy. V případě zhoršení kvality nebo vydatnosti v jímacím území Lhotka lze SV Potštátsko a SV Střítež nad Ludinou zásobovat vodou z OOV.
   Vodárenský systém města Hranice je rozdělený do dvou tlakových pásem dolního (se nachází většina zástavby) a horního (zahrnuje severovýchodní část města). Kromě výše uvedeného je v lokalitě „Kostelíček“ vybudována AT stanice Kostelíček na kotě 295,80 m.n.m.
   Stáří a stav vodovodu: až 80 roků (r. 1896)
   Materiál a profil hlavních řadů: ocel, litina DN 500, 300, 200, 150 – 80, nekovové DN 50 – 300
   Stáří a stav vodovodu: 1976, dobrý
   

3. Vodovody – popis návrhového stavu

   Dle územního plánu města je uvažováno s několika průmyslovými zónami a plochami pro bytovou výstavbu. Většinou všechny lze napojit na stávající vodovodní síť, některé z nich si vyžádají prodloužení vodovodních řadů a přivedení vody pro uvažovanou lokalitu.
   Lokalita – „Bělotínská“
   Lokalita – „ Družstevní“
   Lokalita – „ V Poli“ - vyžádá si přivaděč DN 150, délka 100 m
   Lokalita – „ U Kasáren“ - vyžádá si přivaděč DN 100, délka 50 m
   Lokalita – „ Slavíč“ - vyžádá si přivaděč DN 100, délka 200 m
   Lokalita – „ Velká“ - vyžádá si přivaděč DN 100, délka 70 m

   Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou
   V rámci lokality území Hranic není uvažován žádný zdroj vody pro účely úpravy na vodu pitnou.

   Časový harmonogram
   Termíny výstavby přivaděčů souvisejících z uvažovanými lokalitami dle ÚP jsou odvislé od projekční a stavební připravenosti jednotlivých uvažovaných lokalit.

4. Nouzové zásobování vodou za krizové situace

   V obci je vybudován veřejný vodovod, v případě přerušení dodávky vody budou obyvatelé zásobeni z individuálně z přistavených cisteren a balenou vodou. Minimální množství vody v době krizového zásobování pro obec je na první dva dny 85,0 m3/den a na další dny je to 255,0 m3/den.

Mapa

Bodové objekty

Kanalizace a ČOV

1. Počet obyvatel připojených na ČOV

   Počet připojených obyvatel
   2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   17 083	17 109	17 135	17 220	15 465	15 179	14 893

2. Kanalizace – popis stávajícího stavu

   Základní údaje

   Významní producenti odpadních vod
   odpadní vody částečně od obyvatelstva
   výroba obrazovek – PHILIPS
   cementárna – Cement Hranice
   výroba pálených a cementotřískových materiálů – CIDEM
   lázně Teplice
   vojsko, kasárna
   nemocnice
   lehké strojírenství – Sigma pumpy

   Popis současného stavu odkanalizování a čištění OV
   Město Hranice se rozprostírá převážně na pravém břehu řeky Bečvy, městem dále protékají další vodoteče, které se zaúsťují do řeky Bečvy - místní potok, Račí potok, potok Ludina, řeka Velička.
   Ve městě je řada závodů a provozů.
   Nejvýznamnější producenti technologických odpadních vod
   Nemocnice 208 Q m3/d 350 BSK5 mg/l 70,7 B kg/d
   Sigma-pumpy 274 Q m3/d 200 BSK5 mg/l 54,8 B kg/d
   VSB 800 Q m3/s 200 BSK5 mg/l 160 B kg/d Celkem 1 280 Q m3/s 286 B kg/d
   Ostatní průmyslové podniky mají odpadní vody splaškového charakteru. Celkové množství odpadních vod z průmyslu je 2 027 m3/d, průměrné znečištění 200 mg/l, tj. produkce BSK5 je 405,4 kg/d.
   V Hranicích je vybudována soustavná jednotná kanalizace DN 200 – 1200 s odlehčením ředěných splaškových vod do vodotečí (poměr ředění (1+9)Q24). Soustavná kanalizace byla ve městě budována v letech 1965 -70, v současnosti jsou v provozu i části kanalizace budované před tímto datem - jedná se zejména o historické jádro města. Tyto staré kamenné či zděné stoky jsou většinou již ve velmi špatném stavebním stavu. Stoková síť budovaná v letech 1965-70 byla z železobetonových trub, stoková síť sídlišť budovaná později je z železobetonových trub, později byly používány trouby VIHY a VIHY SUPER. Od roku 1998 bylo vybudováno odkanalizování průmyslové zóny Drahotuše – Struklovsko.
   Odpadní vody ze zástavby z levého břehu Bečvy jsou přečerpávány na břeh pravý.
   Kanalizace je ve správě VaKu a.s. Přerov.
   Pod městem na pravém břehu Bečvy je umístěna ústřední čistírna odpadních vod, která byla uvedena do provozu v roce 1970 (po rekonstrukci z roku 2003).
   ČOV Hranice
   Přitékající odpadní voda byla čerpána přes hrubé předčištění do primárních usazováků, odkud pak čerpána na biologické filtry s náplní z umělé hmoty. Odtok z filtrů je veden do dosazováků a odtud do recipientu. Kalové hospodářství je vystrojeno vyhnívací nádrží na mezofilní vyhnívání. Vyhnilý kal se vypouští na kalová voda, odvodňuje se kalolisem a poté se odváží na skládku. Odtok z ČOV obsahuje zbytkové organické látky, nedochází k nitrifikaci.
   Na kanalizační síť města jsou napojeny odpadní vody z oblasti Teplic, které přitékají levobřežním sběračem k ČS a odpadní vody z místní části Drahotuše, kde je vybudována splašková kanalizace.
   Odpadní vody z Velké jsou napojeny a dováděny do stokové sítě města Hranice.
   V roce 2003 byla dokončena rekonstrukce ČOV, jejímž základním cílem bylo dosažení jakostních limitů vyčištěné vody akceptovatelných pro vodárenský tok a současně doplnění objektů ČOV tak, aby se zlepšilo využití bioplynu. Dalším cílem bylo zavedení automatizace a regulace.
   Objekty rekonstruované ČOV:

   • hrubé předčištění (lapák štěrku)
   • ČS šneková
   • jemné česle Hydropress
   • lapák písku
   • středně zatížená aktivace a následná denitrifikace (aktivační nádrže)
   • usazovací nádrže
   • biologické filtry (nitrifikace)
   • dosazovací nádrže
   • sítový zahušťovač
   • vyhnívací nádrž

   Nakládání s kaly - primární kal a zahuštěný přebytečný kal se přivádějí k mezofilní stabilizaci ve vyhnívací nádrži. Po mezofilní stabilizaci je kal odvodněnn mobilní odstředivkou a předán k dalšímu využití. Součástí kalové koncovky je plynové hospodářství, kalový plyn je využíván pro výrobu tepla k ohřevu vyhnívací nádrže. Ke stabilizaci jsou dováženy kaly z ČOV Milotice.
   V letech 2008 až 2015 a byla realizována opatřená na stokové síti vyplývající z generelu veřejné kanalizace v Hranicích z roku 2007 a byly provedeny úpravy a rekonstrukce odlehčovacích komor, zkapacitněny stoky a vybudovány retenční nádrže v lokalitě Skalní, Za račím potokem, U rybníka Kuchyňka. V roce 2015 byla postavena splašková kanalizace v lokalitě pod Hůrkou v délce 1428 m profilu DN300.
   Údaje o stávající kanalizaci
   délka kanalizační sítě 56 140 m
   ČOV (30 000 EO) 5 800 m3/d
   ČS 4 ks

3. Kanalizace – popis návrhového stavu

   Kanalizační síť města bude doplněna o nové stoky v lokalitách pro novou výstavbu a prům. zónu tak, aby na ČOV byly odvedeny odpadní vody ze všech částí města.
   Dále bude postupně probíhat rekonstrukce nevyhovujících stok - jde zejména o stoky ve středu města (které budou vzhledem k umístění prováděny bezvýkopovými technologiemi).
   Údaje o nové kanalizaci
   délka nové kanalizační sítě 7223 m
   délka rekonstruované kanalizační sítě 9 700 m
   Aktualizace r. 2010:
   Změny vyplývají z Generelu veřejné kanalizace v Hranicích z r. 2007:

   • oprava 13 odlehčovacích komor,
   • zkapacitnění stoky BB DN 400 o 326 m,
   • zkapacitnění stoky EA DN 500 o 105 m,
   • nová odlehčovací komora 1E vč. Odlehčovací stoky DN 500 o 70 m,
   • zkapacitnění stoky G DN 600 o 346 m a DN 500 o 378 m,
   • výstavba retenčních nádrží 1A-1 150 m3, 1B-200 m3,1AG-650 m3,
   • zkapacitnění stoky v ulici Potoční DN 600 o 102 m,
   • zkapacitnění stoky AI DN 600 o 164 m a DN 400 o 398 m,
   • zkapacitnění stoky CA DN 800 o 200 m a retenčních nádrží 1C-300 m3, 1D-150 m3,
   • úprava a rekonstrukce stávajících odlehčovacích komor.

   Náklady: 168 000 000 Kč
   Aktualizace r. 2015:

   • úprava záznamu aktualizace r. 2010 v bodě týkajícím se výstavby retenčních nádrží.
   • Nové znění:

   výstavba retenčních nádrží RN 1A - 2890 m3, RN 1B - 78 m3, RN 1C - 210 m3 a RN 1D - 110 m3.
   Aktualizace r. 2017:
   Město má zpracovánu studii „Doplnění kanalizace v Hranicích“. Výhledově se plánuje s návrhem nové kanalizace v 10 lokalitách:

   1. U Kostelíčka – DN 250, 1390 m
   2. U Nádraží Teplice nad Bečvou – DN 250, 980 m
   3. Družstevní ulice – DN 250, 430 m
   4. Havlíčkova ulice – DN 250, 1450 m
   5. Jungmannova ulice – DN 250, 110 m
   6. Komenského ulice – DN 250, 340 m
   7. Polní ulice
   8. Potštátská ulice – DN 250, 510 m
   9. Tyršova ulice – DN 250, 220 m
   10. Pod Křivým – DN 250, 536 m

   Projekt lokalit 4. a 10. „Havlíčkova ulice Pod Křivým“ v délce 2591,2 m (1985,2 m gravitační kanalizace, 606 m výtlačný řad) je zpracován a bude se realizovat.
   Zároveň je zpracován projekt výstavby kanalizace v lokalitě „Kropáčova a Tesaříkova ulice“ v délce 411 m (256 m gravitační kanalizace, 155 m výtlačný řad), který se bude realizovat.

   Časový harmonogram
   –Realizace lokalit 4. a 10. „Havlíčkova ulice Pod Křivým“ v letech 2017 – 2018–Realizace zbývajících lokalit po roce 2018

Mapa

Bodové objekty

Ekonomická část

Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu MZe ČR, č.j. 401/2010-15000.

Předpokládané investiční náklady v letech 2015 - 2030 [tis. Kč]

Mapa