Olomouc - 7107_029_01_41383 - stav 26. 11. 2018

Obec

Stáhnout

• PDF

Olomouc

Členění obce

Charakteristika obce

1. Základní informace o obci

   Olomouc je krajské město a městská památková rezervace nacházející se v Hornomoravském úvalu na soutoku řeky Moravy a Bystřice. Je zde kulturní, hospodářské a zemědělské centrum Hané. Sídlo univerzity a řady významných ústavů a zařízení.
   Město bylo založeno r. 1253 jako královské. Do r. 1641 byla Olomouc hlavním městem Moravy. Nový rozvoj města nastal až po první světové válce, kdy se významně rozrostl potravinářský průmysl. Po r. 1945 bylo započato s rozsáhlou výstavbou města. V historickém jádru města se zachovala řada gotických, renesančních a barokních domů a paláců.
   Město je střediskem potravinářského průmyslu, jsou zde dřevařské a strojírenské závody, železárny, NESTLE a pořádají se zde proslulé výstavy květin – FLORA Olomouc.
   Zástavbou města prochází tyto hlavní silniční tahy: dálniční tahy D35 Lipník n.B. – Olomouc – Mohelnice a D 46 Olomouc – Brno, st. silnice I/46 Olomouc – Šternberk, I/55 Olomouc – Přerov, II/435 Olomouc – Tovačov, II/446 Olomouc – Pňovice, II/635 Olomouc – Litovel. Dále město protínají žel. trati Přerov – Olomouc – Zábřeh, Olomouc – Šternberk, Olomouc – Prostějov.
   Stávající zástavba se rozkládá v nadmořských výškách 209-260 m n.m.

2. Demografický vývoj

   Bydlící obyvatelé	Počet bydlících obyvatel
   	2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   trvale bydlící	14 023	13 882	13 740	13 512	12 733	12 518	12 306
   přechodně bydlící	0	0	0	0	0	0	0
   celkem	14 023	13 882	13 740	13 512	12 733	12 518	12 306

Vodovody

1. Počet obyvatel připojených na vodovod

   Počet připojených obyvatel
   2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   95 511	95 831	96 150	13 512	12 733	12 518	12 306

2. Vodovody – popis stávajícího stavu

   Potřeba vody z bilance

   Popis současného zásobování pitnou vodou
   Ve městě Olomouc je vybudován veřejný vodovod, který je v majetku města. Provoz vodovodu zajišťuje MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ a.s. Vodovod byl stavěn postupně již od roku 1889 a v současné době je na něj napojeno asi 98 % obyvatel.
   Původním zdrojem vody bylo pouze prameniště Černovír s čerpací stanicí a zemním vodojemem 1 500 m3. Vodovod byl postupně rozšiřován a zpočátku sloužil pouze pro město Olomouc, od roku 1956 je rozšiřován i mimo město a začíná tak vznikat dnešní skupinový vodovod Olomouc. Ten je v současné době tvořen podskupinami Olomouc, Litovel, Hlubočky, Pomoraví I, Pomoraví II a Pomoraví III.
   Zdrojem vody pro skupinový vodovod Olomouc jsou nyní prameniště Černovír, Chomoutov, Štěpánov, Moravská Huzová, Senice na Hané, Litovel, Březové a Pňovice I, II, III.
   Prameniště Černovír – jímací území severovýchodně od Olomouce. Je zde vybudováno celkem 47 vrtaných a spouštěných studní. Průměrný povolený odběr je 190,0 l/s, maximální povolený odběr je 250 l/s. Voda je z jímacího území dopravena do úpravny vody Černovír, kde dochází k její úpravě.
   Prameniště Štěpánov – Mor. Huzová – jímací území se nachází mezi obcemi Štěpánov a Mor. Huzová. V prameništi Štěpánov je vybudována spouštěná studna R a vrtané studny V3, V4. Nově byly v tomto JÚ vybudovány studny HV 11 – HV 18, které jsou svedeny do studny R (využita jako sběrná studna). Celková vydatnost prameniště je 64 l/s. Z praměniště Štěpánov je voda čerpána do Štěpánova, Moravské Huzové , Šternberka a na ÚV Černovír.
   V prameništi Moravská Huzová jsou provedeny dvě vrtané studny 6a, 6b o celkové vydatnosti 16 l/s. Voda je z jímacího území čerpána jednak řadem DN 500 do ÚV Černovír a jednak výtlačným řadem DN 300 do města Šternberk. V lokalitě Štěpánov – Benátky je provedena odbočka z řadu DN 500 pro ATS Benátky, která slouží pro zásobování obce Štěpánov.
   Prameniště Senice na Hané – jímací území se nachází jihozápadně od obce Senice, a je zde vybudováno 6 vrtaných studní o celkové vydatnosti 50 l/s. Voda z tohoto prameniště je dobré kvality a nevyžaduje žádnou úpravu (pouze nezbytné hygienické zabezpečení). Z čerpací stanice Senice – 65 l/s je výtlačným řadem DN 300 voda čerpána do zemního vodojemu Křelov 4 x 5 000 m3 (282,90 – 278,05).
   Prameniště Litovel – jímací území se nachází v pramenné oblasti potoka Čerlinky severozápadně od města Litovel. Je zde v provozu 6 vrtaných a 1 spouštěná studna o celkové vydatnosti 267 l/s. Další dvě spoštěné studny jsou mimo provoz. Těžená surová voda je dobré kvality a nevyžaduje (kromě nezbytného hygienického zabezpečení) další úpravu. Jímaná voda je ze zdrojů dopravena do akumulační nádrže 2 x 250 m3 v ČS I o kapacitě 165 l/s, kde dochází k jejímu hygienickému zabezpečení. Odtud je voda čerpána řadem DN 800 do zemního vodojemu Křelov 4 x 5 000 m3 (282,90 – 278,05). Čerpací stanice I je propojena s ČS II o kapacitě 85 l/s, která dopravuje vodu výtlačným řadem DN 400 do zemního vodojemu Chudobín 3 x 1 000 + 1 500 m3 (304,55 – 299,55).
   Prameniště Březové, Pňovice I - III – jímací území se nachází mezi obcemi Pňovice, Střeň a Březové. V prameništi je vybudováno 30 vrtaných studní (22 Pňovice, 8 Březové), ze kterých je voda čerpána výtlačným řadem DN 200 – 500 do úpravny vody Příkazy. Celková vydatnost jímacího území je 219 l/s, z toho prameniště Březové - 58,4 l/s, Pňovice I - 58,4 l/s, Pňovice II - 43,8 l/s, Pňovice III - 58,4 l/s.
   JÚ Chomoutov. Zde jsou využívány čtyři hlubinné vrty s celkovou vydatností 40 l/s kvalitní podzemní vody. Zdroje jsou napojeny na stávající výtlak DN 500 z prameniště Štěpánov do ÚV Černovír.
   Jímaná podzemní voda pro SV Olomouc je upravována ve dvou úpravnách vody a to na ÚV Černovír a ÚV Příkazy. Voda z pramenišť Litovel a Senice na Hané je dobré kvality a nevyžaduje žádnou úpravu (pouze nezbytné hygienické zabezpečení).
   Úpravna vody Černovír – byla postavena v roce 1972. Na této ÚV je upravována voda z pramenišť Černovír Chomoutov,, Štěpánov a Moravská Huzová. Původní úprava spočívala pouze v aeraci (odstranění volného CO2 ) + hygienické zabezpečení vody. Po povodni v roce 1997 došlo ke zhoršení kvality jímané vody (zvýšený obsah Fe a Mn a org. látek) – proto se přistoupilo k návrhu rekonstrukce ÚV. Technologie úpravy vody se po intenzifikaci skládá z intenzivní aerace, oxidace ozonem a filtrace na pískových rychlofiltrech + hygienické zabezpečení plynným chlorem. Výkon úpravny vody Černovír je 300 l/s.
   Součástí ÚV je také čerpací stanice o kapacitě 450 l/s, odkud je voda čerpána výtlačným řadem V1 DN 800 do zemního VDJ Droždín 4 x 5 000 m3 (282,90 – 277,90).
   Úpravna vody Příkazy – byla vybudována v roce 1988 a její celkový výkon je 160 l/s. V ÚV dochází k úpravě vody z pramenišť Březové a Pňovice I - III. Snižuje se zde koncentrace volného CO2 aerací, dále dochází k odstranění Fe a Mn + hygienické zabezpečení vody. Upravená voda je akumulována v nádrži 2 x 1 670 m3, a odtud čerpána ČS (220 l/s) výtlačným řadem DN 500 do řadu DN 800 (ČS Litovel – VDJ Křelov). Od místa napojení přechází řad Litovel – Křelov na profil DN 900.
   Doprava vody do distribučního systému města je prováděna čerpacími stanicemi situovanými v prostoru jednotlivých pramenišť (úpraven vod). Voda určená k distribuci je ze zdrojů dopravována do dvou hlavních řídících vodojemů sítě Olomouc, a to do zemního VDJ Křelov 4 x 5 000 m3 (282,90 – 278,05) a zemního vodojemu Droždín 4 x 5 000 m3 (282,90 – 277,90).
   Akumulace je kromě vodojemů Křelov a Droždín zajištěna také v zemním vodojemu Tabulový vrch 2 x 750 + 2 x 5000 m3 (260,70 – 255,00) a rovněž ve věžovém VDJ Tabulový vrch 1 000 m3 (296,05 – 293,20). Zemní VDJ Tabulový vrch je propojen z řídícím VDJ Droždín řadem „A“ DN 700 – 800, a vodojemem Křelov řadem „B“ v profilu DN 800. Věžový VDJ Tabulový vrch je plněn výtlačným řadem V3 v profilu DN 500 z ČS o kapacitě 290 l/s umístěné u zemního vodojemu Tabulový vrch.
   Distribuční síť zásobního pásma města Olomouc je zokruhována a je provedena v profilech DN 50 – 800. Území města má nadmořskou výšku 209,00 – 260,00 m.n.m. Zásobování je tedy rozděleno na dvě tlaková pásma, pásmo I (NTP) a pásmo II (VTP). Vyšší tlakové pásmo je pak členěno ještě na VTP IIa a VTP IIb. NTP pásmo je napojeno na oba řídící vodojemy Křelov a Droždín. Pásmo VTP IIb je zásobováno vodou z věžového VDJ 1 000 m3 (296,05 – 293,20), pásmo VTP IIa je napojeno na zemní vodojem Křelov. Akumulace v zemním vodojemu Tabulový vrch může být v případě havárií páteřních řadů nebo řídících VDJ využita i pro NTP.
   Distribuční vodovodní síť je tvořena primární sítí a sítí sekundární. Primární sítí se dopravuje rozhodující množství vody do zásobních pásem. Většina gravitačních řadů nemá přímý úkol připojovat odběrná místa. Řady tvoří základní kostru sítě a přepravují vodu z vodojemů do rozhodujících uzlů distribuční sítě. Jedná se o řady A,B,C,D,E,F,G a H, které jsou zhotoveny z materiálu litina, ocel a AC v profilech DN 300 – 800. Na primární síť pak navazuje přímo sekundární vodovodní síť města Olomouc (hlavní zásobovací a uliční řady). Tato vodovodní síť je v převážné většině zokruhována, je provozována ve třech tlakových pásmech (NTP I, VTP IIa, VTP IIb) a je zhotovena v profilech DN 50 – 400. Materiálem je ocel, tvárná litina, PVC a PE.
   Celý skupinový vodovod Olomouc má vybudován centrální dispečink. Centrum řízení skup. vodovodu je umístěno v provozní budově MORAVSKÉ VODÁRENSKÉ a.s. (Tovární 41). Provoz vodovodní sítě a vodojemů je zajišťován střediskem vodovodů. Vodárenský dispečink řídí distribuci vody objemově v celém systému skupinového vodovodu.
   Ústřední stanice je v provozní budově MORAVSKÉ VODÁRENSKÉ a.s., ve věžovém VDJ Tab. vrch je instalována retranslační stanice, přes kterou vedou přenosy ze všech podřízených stanic (ÚV Černovír, ÚV Příkazy, VDJ Droždín) do ústřední stanice.
   

3. Vodovody – popis návrhového stavu

   Stávající zdroje vody zůstanou i nadále v plné míře využity. Voda z pramenišť Litovel a Senice nebude ani ve výhledu upravována – nepředpokládá se možnost zhoršení kvality jímané vody.
   Stávající systém zásobování města napojením na skupinový vodovod Olomouc je vyhovující a zůstane zachován i do budoucna.
   Vzhledem k velikosti NTP není rozvoj v oblasti příliš významný. V oblasti je však rozvoj koncentrovaný do několika lokalit a poté se vyskytují ojedinělé rozvojové plochy. A právě v rozvojových lokalitách se projevují problémy typické pro výrazné lokální zvýšení potřeby, jako je významná tlaková rozkolísanost nebo zcela stržené tlaky z důvodu nekapacitních řadů apod.Hejčín:
   Výstavba nového řadu v rámci rozvojové plochy. Opatření souvisí přímo s rozvojovou plochou v rámci průmyslového areálu.
   Nové Sady:
   Výstavba nových řadů v rámci rozvojových ploch Povel/Nové Sady. Jedná se výstavbu kapacitních řadu do DN 300, které zajistí nátok do oblasti významného rozvoje. Tento řad se napojí na páteřní řad DN 700 přes šachtu s měřidlem. Dále se jedná o výstavbu kapacitních řadů do DN 200 v rámci rozvojových ploch. Zároveň však tyto řady lze využít k posílení nátoku do Nemilan a Slavonína, vzhledem k změně vlastníka sítě je nutné osazení průtokoměru.
   Zprovoznění uzavřeného řadu ul. Brněnská; R_035: Přeložka navazujícího úseku Povel / Nová Ulice. Jedná se opatření, které posílí nátok do oblasti s významným rozvojem.
   Výstavba nového řad v rámci rozvojových ploch Povel / Nové Sady. Jedná se výstavbu propojovacího řadu, který zaokruhuje stávající síť v rámci rozvojových ploch.
   Povel / Nová Ulice Rekonstrukce krátkého úseku do profilu DN 300. Toto opatření zajistí propojení kapacitních řadů.
   NTP Povel / Nové Sady – Rekonstrukce řadu na ulici Slavonínská přeložka do profilu DN 300. Tento řad je poměrně vysokého stáří a dle plánu je určen k obnově v poměrně krátké době. V rámci obnovy je doporučeno provést rekonstrukci do DN 300, což výrazně posílí oblast v případě realizace rozvoje.
   Nový Svět:
   Nové řady - průmysl Nový Svět. V rámci rozvoje v uvedené oblasti se doporučuje vybudovat nový řad, který může být také přes uzávěr připojen na řad DN 700. Zásobování oblasti bude voleno variantně dle narůstající potřeby (v koncepci potřeba nutnosti zásobování přímo z DN 700 nenastala, průtokoměr není v rámci seznamu opatření uvažován, propoj je uzavřen).
   Nové řady v rámci rozvojových oblastí Nový Svět. Opatření jednak zajistí zásobování rozvojových oblastí vodou a jednak posílí kapacitně sít a zvýší její zabezpečenost dodávky zaokrouhlováním.
   Propoj ul. Šlechtitelů. Jedná se pouze o doplnění výše uvedeného opatření.
   Hodolany:
   Úprava řadů ul. Smetanova. Opatření umožní napojení rozvojových ploch a odstraní nekapacitní krátký úsek.
   Nový řad ul. Nezvalova. Opatření spočívající ve výstavbě krátkého propojovacího rozvojových ploch a zároveň zaokruhuje stávající síť.
   Rekonstrukce řadu ul. Tovární. Opatření pozitivně ovlivní tlakovou rozkolísanost v lokalitě způsobenou vysokým odběrem rozvojových ploch. Jedná se o kapacitní omezení.
   Rekonstrukce řadu ul. Wittgensteinova. Opatření souvisí přímou s rozvojovou plochou v průmyslovém areálu.
   Holice:
   Rekonstrukce řadu Holická, Sladovského, Brunclíkova do vyššího profilu. Tento řad je výrazně zatížen rozvojovými plochami v jižní části města. Navrhuje se rekonstrukce do DN 300, která významně posílí kapacitní možnosti řadu.
   Nové řady v rámci rozvoje ul. Partyzánská. Opatření vedené v rámci rozvojových ploch zajistí jednak jejich napojení a zároveň také posílí stávající síť.
   Nové řady v rámci rozvoje – Holice, Hodolany. Opatření jsou navržena za účelem zlepšení podmínek v jižní částiměsta. Nové řady vedené východní rozvojovou části představují paralelní kapacitní řad k řadu na ul. Přerovská. Navržený profil je DN 300.
   Rekonstrukce řadu ul. Lipenská délky 300m. Opatření souvisí s realizací výše uvedeného opatřeni a zajišťuje kapacitní provázání řadu do systému města.
   Chválkovice:
   Nový řad ul. U panelárny. Opatření spočívající ve výstavbě krátkého propojovacího úseku umožní napojení rozvojových ploch a zároveň zaokruhuje stávající síť.
   Nové řady v rámci rozvoje východní části města. Opatření řeší jednak napojení rozvojových oblasti, ale především nové řady přestavují paralelní řad pro zásobování jižní - východní oblasti města.
   Rekonstrukce řadu ul. Přerovská. V rámci obnovy vodovodní sítě se doporučuje rekonstrukce řadu Přerovská do profilu
   DN 300 i rámci navazujících úseků. Opatření není samostatné značeno, jedná se poruchový úsek a je doporučeno zachování stejné dimenze.
   Rekonstrukce a rozvoj vodovodních řadů města Olomouce je podrobně popsána ve zpracované Koncepci vodního hospodářství města Olomouce z roku 2016.

   Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou
   V rámci města Olomouc není uvažován žádný nový zdroj vody pro účely úpravy na vodu pitnou . Ve výhledu se předpokládá využití stávajících zdrojů vody a v případě dalšího růstu požadavků na množství pitné vody bude situace řešena přivedením vody z jiné lokality.

   Časový harmonogram
   Jedná se výstavbu, která je podmíněna rozvojem příslušných lokalit. Časový harmonogram bude ovlivněn stavební připraveností rozvojové lokality. Rekonstrukce bude probíhat průběžně dle navrženého plánu rekonstrukcí, který je součástí Koncepce vodního hospodářství města Olomouce. Časový harmonogram rekonstrukcí je závislý na ekonomických možnostech.

4. Nouzové zásobování vodou za krizové situace

   Město Olomouc je hlavní spotřebiště a klíčový uzel celého skupinového vodovodu Olomouc. Stávající prameniště jsou z dlouhodobějšího pohledu nezastupitelná. Krátkodobá přerušení provozu lze řešit redistribucí vody v rámci rozvodné sítě a jednotlivých akumulací. Dlouhodobá odstávka vždy znamená omezení zásobování vodou v dané lokalitě. Zásobování během mimořádné situace je vzhledem ke zokruhování a složitosti sítě nutno ověřit namodelováním dané situace a na základě výsledků z hydraulického modelu stanovit optimální způsob dopravy vody do postižené lokality.
   V návrhu jsou navržena opaření, která vedou k výraznému zvýšení zabezpečenosti dodávky vody a omezí případný dopad výpadku dodávky vody na zásobovanou lokalitu .
   Minimální množství vody pro celé město Olomouc včetně místních částí je v době krizového zásobování na první dva dny 511,23 m3/d. Na další dny je to 1533,7 m3/d.

Mapa

Bodové objekty

Kanalizace a ČOV

1. Počet obyvatel připojených na ČOV

   Počet připojených obyvatel
   2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   80 000	85 000	90 000	13 512	12 733	12 518	12 306

2. Kanalizace – popis stávajícího stavu

   Základní údaje
   Bilancování společné pro:
   Olomouc - Lazce
   Bělidla - Neředín
   Černovír - Nová Ulice
   Hejčín - Nové Sady
   Hodolany - Nový Svět
   Chválkovice - Pavlovičky
   Klášterní Hradisko - Povel - Řepčín
   Celkový počet obyvatel bilancovaných městských částí: 91 622

   Významní producenti odpadních vod
   Odpadní vody od obyvatelstva
   Nestle Česko, s.r.o. Závod Zora Olomouc
   ČSAD Logistik Ostrava, a.s., provozovna Olomouc
   Dopravní podnik města Olomouce, a.s., Olomouc
   Fakultní nemocnice Olomouc
   Fartmak a.s. Olomouc
   Penam spol. s r.o. Olomouc
   GRIOS s.r.o., Olomouc
   MASONAVA, spol. s r.o., Olomouc
   Hanácký masokombinát Olomouc a.s.
   Setuza a.s., Olomouc
   Moravské železárny, a.s. Olomouc
   Olma a.s., Olomouc
   Oděvní podnik a.s., závod Olomouc
   Česká drožďárenská společnost, a.s., olomouc
   Vojenský opravárenský podnik 084, s.r.o., Olomouc

   Popis současného stavu odkanalizování a čištění OV
   Kanalizační stoky v Olomouci jsou jednotného systému, pouze stoky v okrajových částech města jsou systému oddílného.
   Kanalizace a ČOV je ve vlastnictví města a je provozována MORAVSKOU VODÁRENSKOU a.s. na základě smlouvy o nájmu, provozování a údržbě.
   Kanalizační stoky ve městě byly budovány postupně dle rozvoje zástavby, nejstarší části jsou ve středu města. Řada kanalizačních stok je již za hranicí své živitnosti. Na kanalizační síti je vybudovaná řada objektů, nejdůležitější a nejpočetnější z nich jsou odlehčovací komory a shybky.
   Páteřním sběračem systému je kmenová stoka „A“, která je vedena od ÚČOV. Do kmenové stoky jsou odváděny odpadní vody z území Nová Ulice, Povel a Nové sady a to sběrači AI – AVII. Na síti jsou v současnosti tři odlehčovací komory s odlehčením do Moravy. Samostatné dešťové stoky v ul. Dolní Novosadská jsou zaústěny přes povodňovou ČS do Moravy – ve správě SÚS.
   Na kmenovou stoku budou napojeny odpadní vody z Nemilan a Slavonína. Výstavba kanalizace v těchto místních částech právě probíhá. Na kmenovou stoku „A“ jsou postupně napojeny hlavní sběrače „B“, „C“, „D“.
   Hlavní sběrač „B“ a jeho přítoky odvádějí odpadní vody z území Řepčín, Hejčín, Olomouc-město a částečně z území Nová Ulice. Na síti je jedna odlehčovací komora v ulici Domovina s odlehčením do Mlýnského potoka.
   Hlavní sběrač „C“ a jeho přítoky odvádí odpadní vody z území Olomouc – město a Lazce. Na síti je 8 odlehčovacích komor s odlehčením do Moravy resp. do Mlýnského potoka. Křížení stoky s Mlýnským potokem je řešeno shybkami.
   Hlavní sběrač „D“ a jeho přítoky odkanalizovávají oblast Klášterního Hradiska, Hodolan a částečně Olomouce-města. Hlavní sběrač „D“ je napojen na kmenovou stoku „A“ na pravém břehu Moravy, řeku přechází sběrač „D“ shybkou. Na síti sběrače „D“ je celkem šest odlehčovacích komor s odlehčením do Moravy a do dešťové zdrže Holice (4000 m3).
   Do hlavního sběrače „D“ jsou napojeny hlavní sběrače „H“ a „E“.
   Hlavní sběrač „E“ a jeho přítoky odvádějí odpadní vody z Chválkovic Pavloviček, částečně Klášterní Hradisko a Bělidla. Do sběrače „E“ je zaústěn sběrač „K“.
   Hlavní sběrač „F“ a jeho přítoky odvádí odpadní vody z území Bělidla a částečně Chválkovic. Je napojen do sběrače „DVI“. Na trase jsou vybudovány dvě odlehčovací komory s odlehčením do řeky Bystřice. Sběrače „FI a FIa, kterými jsou odváděny dešťové vody a vyčištěné odpadní vody z areálů několika organizací, jsou zaústěny do řeky Bystřice.
   Hlavní sběrač „G“ a přítoky odvádí odpadní vody z oblasti Hodolan a částečně Holice. Je napojen na sběrač „D“. Na síti jsou vybudovány tři odlehčovací komory s odlehčením do Bystřice a Moravy.
   Sběrač „GI v současnosti podchází shybkou pod Bystřicí a je napojen provizorně do sběrače „DVI“.
   Hlavní sběrač „H“ a přítoky odvádějí odpadní vody z území Nový Svět a částečně Holic. Na síti jsou dvě odlehčovací komory s odlehčením do Hamerského náhonu. Sběrač „H“ se napojuje do sběrače „D“ ve spojné šachtě u dešťové zdrže Holice.
   Hlavní Sběrač „K“ odvádí OV z lokalit Sv. Kopeček a Droždín. Sběrač „K“ ústí do sběrače „E“ ve Chválkovicích a vede volným terénem do Droždína a dále podél toku Adamovka na Sv. Kopeček. Na sběrači jsou 4 odlehčovací komory. Recipientem je tok Adamovka a bezejmenné svodnice.
   Odpadní vody jsou těmito hlavními sběrači odváděny na mechanicko-biologickou ČOV s vyhřívaným vyhníváním. Stávající čistírna odpadních vod pro město Olomouc je umístěna na jižním okraji zástavby na pravém břehu Moravy – v Nových Sadech. Byla uvedena do provozu v r. 1968. Původně byla projektována pro 167 000 EO (Q24=30 000 m3/den).
   ČOV je mechanicko – biologická s nitrifikací, denitrifikací a srážením fosforu. Kapacita ČOV - 259 500 EO - je 55 000 m3/den.
   Objekty mechanického čištění:
   lapák štěrku, vstupní šneková čerpací stanice
   budova hrubého čištění
   trojice strojně stíraných jemných česlí
   strojně stírané hrubé česle
   lis na shrabky
   dvoukomorový podélný lapák písku LPP 3600 provzdušňovaný
   dvě kruhové usazovací nádrže
   Biologické čištění:
   aktivační nádrže se šesti koridory – každý je tvořen anoxickými zónami s ponornými vrtulovými míchadly a šesti sekcemi oxické zóny osazené jemnobublinnými membránovými deskami
   čtyři atypické kruhové dosazovací nádrže
   povodňová čerpací stanice Kalové hospodářství:
   dvě kruhové zahušťovací nádrže surového kalu
   tři kruhové vyhnívací nádrže
   odvodňovací stanice vyhnilého kalu
   dva suché plynojemy
   skladovací nádrže vyhnilého kalu
   Provozní budova
   Vyprodukovaný odvodněný kal (odstředivka firmy Alfa-Laval) je odvážen ke kompostování. Odtok z ČOV je zaústěn do Moravy.

3. Kanalizace – popis návrhového stavu

   Odpadní vody z území města Olomouc a z integrovaných obcí budou i nadále odváděny stávajícími, rekonstruovanými a navrhovanými stokami zaústěnými do hlavních sběračů „B“, „C“, „D“, „E“, „F“, „G“, „H“ a do kmenové stoky „A“. Likvidace odpadních vod pak bude prováděna na rekonstruované ÚČOV – Nové Sady.
   Vzhledem k nedostatečné kapacitě stok a především k nevyhovujícímu technickému stavu se navrhuje rekonstrukce mnoha úseků sběračů a stok včetně odlehčovacích komor.
   K zajištění odtoku dešťových vod je nutno provádět údržbu potoka Nemilanka v délce 2 500 m a Hammerského potoka v délce 1 500 m.
   Rekonstrukce a rozvoj kanalizace na území města Olomouce je podrobně popsána ve zpracované Koncepci vodního hospodářství města Olomouce z roku 2016.

   Časový harmonogram
   Výstavba je podmíněna rozvojem příslušných lokalit. Časový harmonogram bude ovlivněn stavební připraveností rozvojové lokality.
   Rekonstrukce bude probíhat průběžně dle navrženého plánu rekonstrukcí, který je součástí Koncepce vodního hospodářství města Olomouce. Časový harmonogram rekonstrukcí je závislý na ekonomických možnostech.
   

Mapa

Bodové objekty

Ekonomická část

Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu MZe ČR, č.j. 401/2010-15000.

Předpokládané investiční náklady v letech 2015 - 2030 [tis. Kč]

Mapa