Jeseník - 7102_001_01_41465 - stav 26. 11. 2018

  1. Obec

    Jeseník

    Číslo obce PRVKUK 0001
    Kód obce PRVKUK 7102_001_01_41465
    Kód obce 536385
    Číslo ORP (ČSÚ)
    Název ORP
    2062 (7102)
    Jeseník
    Číslo POU
    Název POU
    3930
    Jeseník

    Členění obce

    Úplný kód části obce PRVKUK Název části obce Kód části obce PRVKUK Kód části obce RÚIAN
    CZ071.3811.7102.0001.01 Jeseník 41465 414654
  2. Charakteristika obce

    1. Základní informace o obci

      Město Jeseník se rozprostírá v horském údolí na soutoku horských říček Bělá a Staříč. Město obklopují ze tří stran zalesněné kopce Hrubého Jeseníku a Sokolského hřbetu, který je již součástí Rychlebských hor. Město bylo založeno v rámci kolonizace kraje někdy před rokem 1267, kdy se prvně objevuje v písemných pramenech ještě jako Frývaldov . V roce 1947 bylo město přejmenováno na Jeseník. V okolí města se dobývalo zlato, stříbro a železná ruda. Město se postupně rozrůstalo a v okolí vznikali další osady jako Ditrichštejn, Dětřichov, Bobrovník a Grafenberg. Největší rozmach města poznamenal vývoj nově vznikajícího textilního průmyslu. Zdejší klimatické a geografické podmínky dali vzniknout světově proslulým lázním. Lázně založil ve 20.letech 19. století Vincenc Priessnnitz (1799 – 1851), který využil léčivých účinků pramenité vody. Dnes se v lázních léčí choroby dýchacího ústrojí, štítné žlázi, choroby srdečně cévní, duševní a kožní. Vedle lázeňství je město významné jako centrum zimní a letní horské turistiky a je hospodářským, kulturním a sportovním centrem Jesenického regionu. V Jeseníku se rozvíjí především textilní a potravinářský průmysl. Zástavbou města prochází silnice I.třídy č. 44 od Červenohorského sedla (Šumperk – Jeseník) a silnice společně se železnicí od Ramzovského sedla. Z hlediska dopravy je Jeseník vstupní branou do celého regionu. Z města Jeseník je možno pokračovat silnicí II/457 do Mikulovic, Polska a Zlatých Hor nebo severním směrem po silnici II /453 do Vápenné, Žulové a Javorníka. Železniční trať pokračuje z Jeseníka severovýchodním směrem do Mikulovic a Polska.
      Městem Jeseník protéká severním směrem řeka Bělá do které se na území města vlévá potok Staříč. Stávající zástavba se rozkládá v nadmořských výškách 420 – 630 m.n.m. Zástavba situovaná v centru města a podél řek se rozkládá v nadmořských výškách 420 – 460 m.n.m. Lázně Jeseník a zástavba situovaná na svazích se rozkládá v nadmořských výškách až 630 m.n.m. Řešené území patří mezi lázeňská místa.

    2. Demografický vývoj

      Bydlící obyvatelé Počet bydlících obyvatel
      2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030
      trvale bydlící 11 113 11 607 12 100 9 670 9 435 9 114 8 804
      přechodně bydlící 2 462 2 914 3 365 3 365 3 365 3 365 3 365
      celkem 13 575 14 521 15 465 13 035 12 800 12 479 12 169
  3. Vodovody

    1. Počet obyvatel připojených na vodovod

      Počet připojených obyvatel
      2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030
      13 040 14 020 15 000 9 187 8 963 8 658 8 363
    2. Vodovody – popis stávajícího stavu

      Potřeba vody z bilance
      Bilancovány sídla Jeseník, Bukovice,Dětřichov

      Popis současného zásobování pitnou vodou
      Ve městě Jeseník je vybudován veřejný vodovod, který je v majetku společnosti Vak – Vodovody a Kanalizace Jesenicka, a. s., která je současně také provozovatelem celého systému.
      Vodovod byl stavěn postupně od roku 1895 a v současné době je na něj napojeno 99% obyvatel. Původním zdrojem vody byly jímací zářezy v Prameništi Křížový Vrch odkud byla voda přiváděna do vodojemu Křížový Vrch a do rozvodné sítě města. Nad Lázněmi byly vybudovány vodojemy s prameništi pro zásobování Lázní Jeseník.
      Největší výstavba vodovodu probíhala v letech 1962 až 1967, kdy byla realizována výstavba skupinového vodovodu Jeseník, která zahrnovala výstavbu úpravny vody v Adolfovicích Q = 55 l/s, přívodní a rozvodné řady v Jeseníku a Lázních Lipová. V 1972 až 1977 byla napojena Česká Ves. V polovině osmdesátých let byl zdrojově posílen vodovod města Jeseníku o prameniště Pomezí. Zároveň byl posílen odběr pro úpravnu vody v Adolfovicích o surovou vodu z Borového potoka. V této době byly postaveny největší vodojemy města Jeseník a to vodojem Čapka - starý 650 m3 (1972) a Čapka – nový 1000 m3 (1984).
      Největší rozšíření SV Jeseník nastalo po připojení celé kaskády obcí v údolí řeky Bělé. Jsou to obce osada Adolfovice, Písečná, Hradec, Nová Ves, Široký Brod a Mikulovice. V současnosti má město Jeseník několik zdrojů pitné vody se svými vodojemy a rozvodnou sítí, která zásobuje určité části města a tvoří tak samostatné vodovody a tlaková pásma. Systém zásobování města obsahuje -12 vodojemů o celkovém objemu 3 740 m3 a
      2 prameniště (Prameniště Křížový vrch a Prameniště Lázně Jeseník). Hlavní zdroje pitné vody pro město Jeseník a SV Jeseník-Mikulovice jsou: Prameniště Křížový vrch – jímací území se nachází východně od města Jeseník. Je zde vybudováno 24 klasických zářezů délky 10-15 m a 10 jímacích štol délky 30m. Jímaná voda je svedena do 14 sběrných a přerušovacích jímek, odkud je voda svedena gravitačně do vodojemu RD 2x150 m3, vodojemu Horova 1x30m3, vodojemu Křížový vrch-starý 2x 200 (492,30 – 488,8) m3 a vodojemu Křížový vrch 1x 400 m3 (492,30 – 488,30). Vydatnost zdroje je Q = 20 l/s Úpravna vody Adolfovice – zdrojem surové vody pro ÚV Adolfovice jsou vody ze Šumného potoka a Borového potoka. Vody ze Šumného potoka se jímají pomocí jímacího objektu, který je ve vzdálenosti asi 150m od úpravny. Jímací objekt je tvořen stupněm, v jehož horní hraně je sběrný žlab opatřený česlemi a za jímacím objektem je umístěn lapák písku. Vody z Borového potoka se jímají podobným způsobem, ale vodu je nutno dopravit do ÚV přiváděcím řadem DN 500 délky 3780 m. ÚV Adolfovice je dimenzována na Q = 55 l/s. Voda z ÚV Adolfovice je dopravována gravitačně přívodním řadem DN200 a DN250 jednak do sítě města Jeseník, jednak do vodojemu Čapka 1000m3 (503,52-498,94 ) a do vodojemu Křížový vrch-starý 2x 200 m3 (491,86 – 488,75) a vodojemu Křížový vrch-nový 1x 400 m3 (491,86 – 486,75). Ve vodojemu Křížový Vrch je voda z ÚV Adolfovice smíchána s podzemní vodou z prameniště Křížový Vrch. Řídící vodojemy Křížový Vrch slouží pro spotřebiště v Jeseníku a dále je voda z těchto vodojemů dopravována gravitačně přiváděcím řadem do vodojemů v České Vsi, Písečné, Hradci, Nové Vsi a Mikulovicích, kde jsou k jednotlivým vodojemům odbočky. Vodojemy Křížový vrch jsou řídící vodojemy SV Jeseník větve Písečná, Hradec, Nová Ves, Široký Brod a Mikulovice.
      Další prameniště Jesenického vodovodu jsou :Prameniště Lázně podzemní voda je jímána ve dvou na sobe nezávislých lokalitách. První zdroj původně sloužil pro lázně. Je situován na severovýchodní straně od areálu lázní a skládá se ze dvou větví, které jsou spojeny za čerpací stanicí. První větev je tvořena soustavou jímacích zářezů a jímek. Voda z první větve je do vodojemu Lázeňský 2x 200 m3 (659,57 – 656,12) dopravována gravitačně. Voda z druhé větve se musí do vodojemu čerpat.
      Druhý zdroj původně sloužil pro zásobování města Jeseník. Toto prameniště jímá podzemní vodu jímacími zářezy, kterých je v tomto systému 20. Z pramenních voda teče gravitačně do vodojemu Městský 2x 150 m3 (652.77 – 649,68). VDJ Lázeňský a VDJ Městský jsou spojeny potrubím a plní se postupně. VDJ Lázeňský a VDJ Městský zásobují vodou určitou část lázní Jeseníka a přes přerušovací komoru 1 m3 (572,18-571,60) vodojem Kalvodova 2x 125 m3 (515.71-513,10). Do vodojemu Kalvodova 2x 125 m3 teče ještě voda z prameniště Kalvodova, které je situováno nad vodojemem. Z vodojemu Kalvodova 2x 125 m3 je voda dopravována gravitačně do rozvodné sítě města.
      Rozvodná síť města Jeseník je zokruhována a je tvořena několika vodovody, které jsou schopny samostatně fungovat a vytvářejí samostatná tlaková pásma. Hlavními vodojemy vodovodu jsou vodojem Čapka 1000m3 (503- 498,3 ) a vodojem Křížový Vrch 2x 200 m3 (492,30 – 488,8) a 1x 400 m3 (492,30 – 488,30). Vodojem Křížový Vrch 2x 200 m3 (492,30 – 488,8) a 1x 400 m3 (492,30 – 488,30). Rozvodná síť je zhotovena z materiálu různého stáří a různé kvality. Na vodovodu najdeme řady provedené v litině, oceli, PVC, PE, tvárné litině a azbestocementu v profilech DN 300 – 50.

    3. Vodovody – popis návrhového stavu

      Stávající systém zásobování pitnou vodou města Jeseník zůstane i do budoucna neoddělitelnou součástí SV Jeseník a zůstane zachován. Kapacitu vodních zdrojů je v budoucnu vhodné rozšířit o náhradní/posilující vodní zdroje v případě snížení vydatnosti některých stávajících vodních zdrojů (Lázně Jeseník). Oba vodní zdroje pro ÚV Adolfovice (Šumný a Borový potok) jsou dostatečně vodné a poskytují kvalitní surovou vodu. Ve výhledu se předpokládá rozšíření o třetí vodní zdroj pro ÚV Adolfovice, a to o odběr z Keprnického potoka včetně vybudování přiváděcího řadu do ÚV. Dále se na ÚV Adolfovice předpokládá rozšíření akumulace upravené vody na cca 1000 m3 (ze současných 370 m3) pro případy výpadku provozu ÚV, případně výpadek vodního zdroje Křížový vrch.
      Návrh předpokládá rozsáhlé rekonstrukce, rozšíření vodovodu do lokalit, kde není vybudován veřejný vodovod a do lokalit navržených pro novou zástavbu.
      Navržena je také výstavba nových vodovodů dle návrhu ÚP.
      Vzhledem ke značnému stáří vodovodního systému jsou navrženy rozsáhlé rekonstrukce. Ve výhledu je také uvažováno s rozsáhlou rekonstrukcí přiváděcích řadů surové vody z vodních zdrojů Lázně Jeseník a Křížový vrch.
      V řešeném území se nachází ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů minerálních vod přírodních léčivých zdrojů a lázeňská místa. Při realizaci staveb vodovodů a kanalizací je nutné postupovat v souladu s požadavky zákona č.164/2001Sb.

      Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou
      Ve výhledu je uvažováno s posílením vodního zdroje Lázně Jeseník.

      Časový harmonogram
      V řešeném období se předpokládá pravidelná rekonstrukce rozvodných a zásobních řadů, která bude probíhat v celém návrhovém období dle finančních možností. Rovněž je plánována celková rekonstrukce ÚV Adolfovice a posílení její technologie pro úpravu vody v okálových stavech. Ve výhledu se předpokládá rozšíření o třetí vodní zdroj pro ÚV Adolfovice, a to o odběr z Keprnického potoka včetně vybudování přiváděcího řadu do ÚV. Dále se na ÚV Adolfovice předpokládá rozšíření akumulace upravené vody na cca 1000 m3 (ze současných 370 m3) pro případy výpadku provozu ÚV, případně výpadek vodního zdroje Křížový vrch.

    4. Nouzové zásobování vodou za krizové situace

      Jestliže dojde k dlouhodobému přerušení dodávky vody pitné vody z ÚV Adolfovice bude ohrožena dodávka pitné vody pro celý SV Jeseník. Ostatní prameniště budou schopny pokrýt potřebu vody pouze omezeně a bude nutno přistoupit k omezení dodávky pitné vody a v některých lokalitách přistoupit k individuálnímu zásobení. ÚV Adolfovice je tedy mimořádně důležitý pro zásobování pitnou vodou v celém regionu.
      Potřebu vody města Jeseník bude možno částečně pokrýt ze zdrojů Lázně Jeseník a potřebu SV Jeseník-Mikulovice ze zdroje na Křížovém Vrchu. Současně bude nutno provést zásahy v manipulaci u sekčních uzávěrů.
      SV Jeseník-Mikulovice bude možné částečně dotovat (cca 5-6 l/s) z vodního zdroje Pomezí (kapacita Q = 12l/s)

    Mapa

    Bodové objekty

    Typ Stav Identifikátor Popis Objem Objem - popis Usnesení
    Vodní zdroj Stav UR/54/39/2018
    Vodní zdroj Stav UR/54/39/2018
    Čerpací stanice Stav UR/54/39/2018
    Vodojem Stav UR/54/39/2018
    Vodojem Stav UR/54/39/2018
    Vodní zdroj Stav UR/54/39/2018
    Vodojem Stav UR/54/39/2018
    Vodní zdroj Stav UR/54/39/2018
    Vodojem Stav UR/54/39/2018
    Vodojem Stav UR/54/39/2018
    Vodojem Stav UR/54/39/2018
    Vodojem Stav UR/54/39/2018
    Vodojem Stav UR/54/39/2018
    Vodojem Stav UR/54/39/2018
    Vodní zdroj Stav UR/54/39/2018
    Čerpací stanice Stav UR/54/39/2018
    Vodojem Stav UR/54/39/2018
    Vodojem Stav UR/54/39/2018
    Vodojem Stav UR/54/39/2018
    Vodojem Stav UR/54/39/2018
    Vodojem Stav UR/54/39/2018
    Vodojem Stav UR/54/39/2018
    Vodojem Stav UR/54/39/2018
    Vodojem Stav UR/54/39/2018
    Vodojem Stav UR/54/39/2018
    Vodní zdroj Stav UR/54/39/2018
    Vodní zdroj Stav UR/54/39/2018
    Vodní zdroj Stav UR/54/39/2018
    Vodní zdroj Stav UR/54/39/2018
    Vodní zdroj Stav UR/54/39/2018
    Vodní zdroj Stav UR/54/39/2018
    Vodní zdroj Stav UR/54/39/2018
    Vodojem Stav UR/54/39/2018
    Vodní zdroj Stav UR/54/39/2018
    Vodní zdroj Stav UR/54/39/2018
    Vodní zdroj Stav UR/54/39/2018
    Vodní zdroj Stav UR/54/39/2018
    Vodní zdroj Stav UR/54/39/2018
    Vodní zdroj Stav UR/54/39/2018
    Vodní zdroj Stav UR/54/39/2018
    Vodní zdroj Návrh UR/54/39/2018
  4. Kanalizace a ČOV

    1. Počet obyvatel připojených na ČOV

      Počet připojených obyvatel
      2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030
      8 890 10 495 12 100 9 090 8 869 8 567 8 276
    2. Kanalizace – popis stávajícího stavu

      Základní údaje

      Významní producenti odpadních vod
      Ve městě se nachází tyto významnější podniky:
      Priessnitzovy léčebné lázně a.s.

      Popis současného stavu odkanalizování a čištění OV
      Ve městě Jeseník je stávající jednotná i oddílná kanalizační síť vybudována v celkové délce 52 km. Splaškové odpadní vody jsou odváděny od více jak 95 % všech obyvatel města i průmyslu. Provozovatelem této kanalizační sítě je společnost Vak – Vodovody a kanalizace Jesenicka, a. s.. Odpadní vody jsou odváděny na mechanicko-biologickou ČOV na katastrálním území obce Česká Ves (popis ČOV – viz Česká Ves).
      Kanalizační síť je různého stáří, některé stoky nevyhovují např. svým profilem, ale i stavebnětechnickým stavem.
      Jelikož jednotná kanalizační síť odvádí i dešťové vody, jsou průměry trub v rozměrech DN 1000 - DN 300. Jsou zde ale i stoky, které odvádí splašky, o průměru 200 mm, dokonce i 150 mm – přípojky od domů.

    3. Kanalizace – popis návrhového stavu

      Uvažuje se rekonstruovat úseky stávající kanalizace. Jedná se zejména o původní kanalizace v centru města a v Lázních Jeseník.
      Kanalizační síť ve městě je, až na drobné vyjímky, gravitační.
      V řešeném území se nachází ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů minerálních vod přírodních léčivých zdrojů a lázeňská místa. Při realizaci staveb vodovodů a kanalizací je nutné postupovat v souladu s požadavky zákona č.164/2001Sb.

      Časový harmonogram
      V řešeném období se předpokládá pravidelná rekonstrukce kanalizace, která bude probíhat v celém návrhovém období dle finančních možností.

    Mapa

    Bodové objekty

    Typ Stav Identifikátor Popis Kapacita Kapacita - popis Usnesení
    Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
    Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
  5. Ekonomická část

    Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu MZe ČR, č.j. 401/2010-15000.

    Předpokládané investiční náklady v letech 2015 - 2030 [tis. Kč]

    Typ investice
    Vodovody Kanalizace Celkem
    109 560,0 67 782,0 177 342,0

    Mapa