Přerov I-Město - 7109_036_01_41425 - stav 26. 11. 2018

  1. Obec

    Přerov

    Číslo obce PRVKUK 0036
    Kód obce PRVKUK 7109_036_01_41425
    Kód obce 511382
    Číslo ORP (ČSÚ)
    Název ORP
    1996 (7109)
    Přerov
    Číslo POU
    Název POU
    3824
    Přerov

    Členění obce

    Úplný kód části obce PRVKUK Název části obce Kód části obce PRVKUK Kód části obce RÚIAN
    CZ071.3808.7109.0036.01 Přerov I-Město 41425 414255
  2. Charakteristika obce

    1. Základní informace o obci

      Město Přerov se rozkládá uprostřed Moravy po obou březích řeky Bečvy. Je společenským, administrativním a kulturním centrem přerovského okresu. Nadmořská výška Přerova činí 210 metrů. Přerov má přes čtyřicet tisíc obyvatel, žijících ve třinácti částech: Přerov – město, Předmostí, Lověšice, Kozlovice, Dluhonice, Újezdec, Čekyně, Henčlov, Lýsky, Popovice, Vinary, Žeravice a Penčice. Území okresů Přerov, Olomouc, Prostějov, Šumperk a Jeseník tvoří Olomoucký kraj.
      Osídlení lokality sahá až do pravěku, nejstarší písemná zpráva o Přerově pochází z roku 1141. Městem Přerov protéká řeka Bečva. Město Přerov má vybudovánu plnou občanskou vybavenost, včetně infrastruktury.

    2. Demografický vývoj

      Bydlící obyvatelé Počet bydlících obyvatel
      2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030
      trvale bydlící 37 638 37 669 37 700 34 016 32 666 31 338 30 011
      přechodně bydlící 0 0 0 0 0 0 0
      celkem 37 638 37 669 37 700 34 016 32 666 31 338 30 011
  3. Vodovody

    1. Počet obyvatel připojených na vodovod

      Počet připojených obyvatel
      2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030
      37 149 37 275 37 400 34 016 32 666 31 338 30 011
    2. Vodovody – popis stávajícího stavu

      Potřeba vody z bilance

      Popis současného zásobování pitnou vodou
      Město Přerov má veřejný vodovod, který je v majetku i správě VaKu Přerov, a.s. Jedná se o skupinový vodovod Přerov, který je zásoben ze dvou zdrojů. Ze zdroje Troubky je z ÚV Troubky (která má dvoustupňové čištění ) čerpána voda řadem OC 700 do hlavního vodojemu Švédské Šance 2x5000 m3 s max. hlad. 277,0 m n.m. V souběhu s výtlakem OC DN 700 je veden zásob. řad OC DN 500. Zásobní řad OC DN 500 současně plní funkci výtlaku a s propojovacím řadem DN 350 lze plnit vodojem Čekyně při současném využití výtlačného řadu DN400 ze záložního zdroje Brodek. Z vodojemu Švédské Šance je zásobena větev 1 TP Přerov včetně větve Moštěnická až Stará Ves, větve Pavlovice a větve Dřevohostice. 2 TP je tvořeno zásobním řadem OC DN500 s akumulací v PK Horní Moštěnice a jsou na něj napojeny obce Vlkoš, Bochoř, Lověšice, část Horních Moštěnic, Věžky, městská část Henčlov a jižní průmyslová část Přerova. Městská část Henčlov a obec Troubky jsou připojeny přímo na výtlak OC DN700 přes redukci tlaku. Z vodojemu Čekyně je zásobena větev 1. TP. Přerova, jedná se o městské části Kozlovice, Předmostí, Dluhonice, Popovice, Lýsky a Vinary, dále větev Brodecká. Větev Lipník – Hranice je ve funkci pouze pro Lipník nad Bečvou. V současné době je akumulace vdj Čekyně doplňována přívodem DN500 ve směru od Hranic, který navazuje na přivaděč Fulnek – Hranice (III. větev Ostravského oblastního vodovodu).
      Novým záložním zdrojem pro zásobování Přerova je zdroj Brodek.
      Stáří a stav vodovodů: proměnlivý : 1903 - 2012
      Materiál a profil hlavních řadů: různý

      • Vodovody – popis návrhového stavu

        Stávající systém zásobování obce pitnou vodou je vyhovující a zatím zůstane zachován i do budoucna.
        Z hlediska rozvoje :
        Obec v rámci územního plánu uvažuje s rozšířením vodovodní sítě v těchto lokalitách :
        výstavba v lokalitě „Lánce“ (u Meopty ) pro výstavbu 70 RD, nutno bude vybudovat rozvodné sítě PVC 80, délka cca 800 m.
        výstavba vodovodního řadu v lokalitě „Pod Hvězdárnou“ pro bytové domy – 685 b.j., nutno bude vybudovat přívodní řad PVC 80, délka cca 340 m a rozvodné sítě PVC DN 50 – 80 délka cca 800 m
        výstavba vodovodního řadu v lokalitě „Ulice Dluhonská“ pro výstavbu podnikatelských aktivit, nutno vybudovat řad PE 80, délka 800 m

        Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou
        V rámci lokality Přerov – Město není uvažován žádný zdroj vody pro účely úpravy na vodu pitnou.

        Časový harmonogram
        Termíny výstavby jsou odvislé od projekční a stavební připravenosti jednotlivých uvažovaných lokalit.

      • Nouzové zásobování vodou za krizové situace

        V obci je vybudován veřejný vodovod, v případě přerušení dodávky vody budou obyvatelé zásobeni individuálně z přistavených cisteren a balenou vodou. Minimální množství vody v době krizového zásobování pro obec je na první dva dny 190 m3/den a na další dny je to 570 m3/den.

      Mapa

      Bodové objekty

      Ke kartě nejsou přiřazeny žádné bodové objekty typu vodovod
    3. Kanalizace a ČOV

      1. Počet obyvatel připojených na ČOV

        Počet připojených obyvatel
        2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030
        37 638 37 669 37 700 34 016 32 666 31 338 30 011
      2. Kanalizace – popis stávajícího stavu

        Základní údaje

        Významní producenti odpadních vod
        Odpadní vody od obyvatelstva
        pivovar Zubr
        cukrovar Prosenice
        pekárna Racek
        lehké strojírenství - Meopta
        výroba kufrů – Kazeto
        výroba minerálek – Hanácká kyselka - Horní Moštěnice
        zpracování ovoce – OVEXIM
        jatky (v útlumu)
        těžké strojírenství (bývalé Přer

        Popis současného stavu odkanalizování a čištění OV
        Městem Přerov protéká řeka Bečva, do níž v intravilánu města zaúsťuje potok Strkanec.
        Ve městě jsou tito producenti technologických odpadních vod:
        V Přerově je vybudována jednotná kanalizace mimo sídliště „U tenisu“, kde je kanalizace oddílná. Dešťová kanalizace v tomto sídlišti je zaústěna do odlehčovací stoky, splašková kanalizace je přečerpávána čerpací stanicí do kanalizace města.
        Současná kanalizace v Přerově je budována od počátku tohoto století až do dneška. Původní hlavní stoky jsou většinou z betonových trub. Při rekonstrukci města, která začala kolem roku 1950, došlo i k rozšiřování stokové sítě. Zde byly používány trouby VIA, TZA, případně dusané železobetonové stoky.
        Kanalizační systém ve městě Přerov je tvořen dvěma celky - levobřežním a pravobřežním.
        V roce 2015 byla dokončena stavba „Přerov – výstavba levobřežního a pravobřežního sběrače s napojením Dluhonic a Kozlovic, jejíž součástí bylo vybudování retenčních nádrží na pravém a levém břehu řeky Bečvy.
        Ústřední čistírna odpadních vod pro město Přerov je vybudována pod
        městskou částí Henčlov.
        Stávající ČOV byla realizována v roce 1970 jako mechanicko-biologická ČOV s anaerobním vyhníváním kalu.
        V letech 1998 –2002 byla ČOV vzhledem k nárůstu hydraulického a látkového zatížení oproti původně předpokládaným hodnotám a vzhledem k překročení životnosti stávajících zařízení.
        rekonstruována.
        Po rekonstrukci se jedná o ČOV pro 145 000 EO (30 700 m3/den) - s denitrifikací, nitrifikací a srážením P.
        Skladba objektů ČOV:
        lapák štěrku (stávající)
        strojně stírané hrubé česle
        čerpací stanice
        jemné česle strojně stírané v budově česlí
        lis na shrabky v budově česlí
        přijímací stanice na fekálie v budově česlí
        pračka písku
        lapák písku s odlučovačem tuku
        měrná šachta
        usazovací nádrž (stávající)
        čerpací stanice
        anaerobní nádrž
        3 kaskády aktivačních nádrží - sestávají z anoxické míchané nádrže
        a z provzdušňované aerobní nádrže
        dosazovací nádrže (stávající a nové)
        čerpací stanice vratného a přebytečného kalu
        měřící zařízení
        odstředivka - zahuštění přebytečného kalu
        vyhnívací nádrž (stávající a nová)
        kalolis (stávající) v budově odvodnění kalu
        plynojem
        provozní budova (rekonstrukce)
        řídící a regulační systém ČOV
        Nakládání s kaly – Primární a zahuštěný přebytečný kal se přivádějí k mezofilní stabilizaci ve vyhnívacích nádržích. Po mezofilní stabilizaci je kal odvodněn na kalolisech a předán k dalšímu využití. Součástí kalové koncovky je plynové hospodářství, kalový plyn je využíván pro výrobu tepla k ohřevu vyhnívacích nádrží a pro výrobu el. energie.
        Ke stabilizaci ve vyhnívacích nádržích jsou dováženy kaly z ČOV Tovačov, Troubky, Žeravice, výhledově též z ČOV Dřevohostice a ČOV Brodek. Dále je ke stabilizaci v zanedbatelném množství dovážen kal z domovních ČOV a malých obecních ČOV.

      3. Kanalizace – popis návrhového stavu

        Ve výhledovém období je v souladu s územním plánem uvažováno s výstavbou kanalizačních sběračů v těchto lokalitách:
        lokalita Dluhonská - kanalizace DN 300 – 400 – dl. 1 100 m (rok 2010)
        lokalita Pod hvězdárnou – kanalizace DN 300 – 400 – dl. 1 400 m (rok 2010)
        (24,1 mil. Kč)
        V návrhovém období je dále počítáno s rekonstrukcí kanalizační sítě:
        Kojetínská 600/900 – 35 m, 1200//1800 – 113 m
        Velké Novosady 600/900 – 173 m, DN 800 –81 m
        Nábřeží PFB 600/900 – 549 m
        Komenského ul. 1200/1800 – 195 m, 1100/1650 –367 m
        Dvořákova DN 400 – 30 m, 500/750 – 404 m
        (20 mil. Kč)
        Výhledově se předpokládají stavby

        • PŘEROV, PROPOJENÍ STOK AN A D2B ROZDĚLOVCÍ ŠACHTA ŽELATOVSKÁ – KLIVAROVA – řeší výstavba propojení stok „AN“ a „D2B“ v prostorách ulic Želatovská a Klivarova v rozsahu - rozdělovací šachta RS na stoce AN v místě stávající šachty 1582, revizní šachta S1 na stoce D2B v místě stávající šachty 4902a a propojení kanalizace mezi rozdělovací šachtou RS a revizní šachtou S1
        • PŘEROV REKONSTRUKCE KANALIZAČNÍHO SBĚRAČE „NA“ – řeší nahrazení staré, technicky a kapacitně nevyhovující části kanalizačního systému. Realizací dojde ke zvýšení bezpečnosti při odvádění splaškových a dešťových vod a ke snížení rizika možných havárii.
        • PŘEROV PŘEVEDENÍ ČÁSTI ODPADNÍCH VOD ZE SBĚRAČE Z – řeší odvedení splaškových a dešťových odpadních vod, které svým umístěním spadají do dotčené lokality, a které do lokality přitečou navazující kanalizační sítí. Nahrazeny budou staré, technicky nevyhovující části kanalizačního systému, které jsou ve špatném stavebně technickém stavu a jsou za hranicí své životnosti. Realizací dojde ke zvýšení bezpečnosti při odvedení splaškových a dešťových vod a ke snížení rizika možných havárii.

        Časový harmonogram
        Rekonstrukce kanalizace: dle finančních možností

      Mapa

      Bodové objekty

      Typ Stav Identifikátor Popis Kapacita Kapacita - popis Usnesení
      Čerpací stanice Stav UR/54/39/2018
      Čerpací stanice Stav UR/54/39/2018
      Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
      Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
      Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
      Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
      Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
      Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
      Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
      Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
      Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
      Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
      Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
      Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
      Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
      Čerpací stanice Stav UR/54/39/2018
      Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
      Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
      Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
      Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
      Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
      Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
      Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
      Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
      Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
      Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
      Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
      Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
      Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
      Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
      Výústní objekt Stav UR/54/39/2018
    4. Ekonomická část

      Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu MZe ČR, č.j. 401/2010-15000.

      Předpokládané investiční náklady v letech 2015 - 2030 [tis. Kč]

      Typ investice
      Vodovody Kanalizace Celkem
      5 190,0 52 100,0 57 290,0

      Mapa