Přerov I-Město - 7109_036_01_41425 - stav 26. 11. 2018

Obec

Stáhnout

• PDF

Přerov

Členění obce

Charakteristika obce

1. Základní informace o obci

   Město Přerov se rozkládá uprostřed Moravy po obou březích řeky Bečvy. Je společenským, administrativním a kulturním centrem přerovského okresu. Nadmořská výška Přerova činí 210 metrů. Přerov má přes čtyřicet tisíc obyvatel, žijících ve třinácti částech: Přerov – město, Předmostí, Lověšice, Kozlovice, Dluhonice, Újezdec, Čekyně, Henčlov, Lýsky, Popovice, Vinary, Žeravice a Penčice. Území okresů Přerov, Olomouc, Prostějov, Šumperk a Jeseník tvoří Olomoucký kraj.
   Osídlení lokality sahá až do pravěku, nejstarší písemná zpráva o Přerově pochází z roku 1141. Městem Přerov protéká řeka Bečva. Město Přerov má vybudovánu plnou občanskou vybavenost, včetně infrastruktury.

2. Demografický vývoj

   Bydlící obyvatelé	Počet bydlících obyvatel
   	2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   trvale bydlící	37 638	37 669	37 700	34 016	32 666	31 338	30 011
   přechodně bydlící	0	0	0	0	0	0	0
   celkem	37 638	37 669	37 700	34 016	32 666	31 338	30 011

Vodovody

1. Počet obyvatel připojených na vodovod

   Počet připojených obyvatel
   2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   37 149	37 275	37 400	34 016	32 666	31 338	30 011

2. Vodovody – popis stávajícího stavu

   Potřeba vody z bilance

   Popis současného zásobování pitnou vodou
   Město Přerov má veřejný vodovod, který je v majetku i správě VaKu Přerov, a.s. Jedná se o skupinový vodovod Přerov, který je zásoben ze dvou zdrojů. Ze zdroje Troubky je z ÚV Troubky (která má dvoustupňové čištění ) čerpána voda řadem OC 700 do hlavního vodojemu Švédské Šance 2x5000 m3 s max. hlad. 277,0 m n.m. V souběhu s výtlakem OC DN 700 je veden zásob. řad OC DN 500. Zásobní řad OC DN 500 současně plní funkci výtlaku a s propojovacím řadem DN 350 lze plnit vodojem Čekyně při současném využití výtlačného řadu DN400 ze záložního zdroje Brodek. Z vodojemu Švédské Šance je zásobena větev 1 TP Přerov včetně větve Moštěnická až Stará Ves, větve Pavlovice a větve Dřevohostice. 2 TP je tvořeno zásobním řadem OC DN500 s akumulací v PK Horní Moštěnice a jsou na něj napojeny obce Vlkoš, Bochoř, Lověšice, část Horních Moštěnic, Věžky, městská část Henčlov a jižní průmyslová část Přerova. Městská část Henčlov a obec Troubky jsou připojeny přímo na výtlak OC DN700 přes redukci tlaku. Z vodojemu Čekyně je zásobena větev 1. TP. Přerova, jedná se o městské části Kozlovice, Předmostí, Dluhonice, Popovice, Lýsky a Vinary, dále větev Brodecká. Větev Lipník – Hranice je ve funkci pouze pro Lipník nad Bečvou. V současné době je akumulace vdj Čekyně doplňována přívodem DN500 ve směru od Hranic, který navazuje na přivaděč Fulnek – Hranice (III. větev Ostravského oblastního vodovodu).
   Novým záložním zdrojem pro zásobování Přerova je zdroj Brodek.
   Stáří a stav vodovodů: proměnlivý : 1903 - 2012
   Materiál a profil hlavních řadů: různý
   

3. Vodovody – popis návrhového stavu

   Stávající systém zásobování obce pitnou vodou je vyhovující a zatím zůstane zachován i do budoucna.
   Z hlediska rozvoje :
   Obec v rámci územního plánu uvažuje s rozšířením vodovodní sítě v těchto lokalitách :
   výstavba v lokalitě „Lánce“ (u Meopty ) pro výstavbu 70 RD, nutno bude vybudovat rozvodné sítě PVC 80, délka cca 800 m.
   výstavba vodovodního řadu v lokalitě „Pod Hvězdárnou“ pro bytové domy – 685 b.j., nutno bude vybudovat přívodní řad PVC 80, délka cca 340 m a rozvodné sítě PVC DN 50 – 80 délka cca 800 m
   výstavba vodovodního řadu v lokalitě „Ulice Dluhonská“ pro výstavbu podnikatelských aktivit, nutno vybudovat řad PE 80, délka 800 m

   Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou
   V rámci lokality Přerov – Město není uvažován žádný zdroj vody pro účely úpravy na vodu pitnou.

   Časový harmonogram
   Termíny výstavby jsou odvislé od projekční a stavební připravenosti jednotlivých uvažovaných lokalit.
   

4. Nouzové zásobování vodou za krizové situace

   V obci je vybudován veřejný vodovod, v případě přerušení dodávky vody budou obyvatelé zásobeni individuálně z přistavených cisteren a balenou vodou. Minimální množství vody v době krizového zásobování pro obec je na první dva dny 190 m3/den a na další dny je to 570 m3/den.

Mapa

Bodové objekty

Kanalizace a ČOV

1. Počet obyvatel připojených na ČOV

   Počet připojených obyvatel
   2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   37 638	37 669	37 700	34 016	32 666	31 338	30 011

2. Kanalizace – popis stávajícího stavu

   Základní údaje

   Významní producenti odpadních vod
   Odpadní vody od obyvatelstva
   pivovar Zubr
   cukrovar Prosenice
   pekárna Racek
   lehké strojírenství - Meopta
   výroba kufrů – Kazeto
   výroba minerálek – Hanácká kyselka - Horní Moštěnice
   zpracování ovoce – OVEXIM
   jatky (v útlumu)
   těžké strojírenství (bývalé Přer

   Popis současného stavu odkanalizování a čištění OV
   Městem Přerov protéká řeka Bečva, do níž v intravilánu města zaúsťuje potok Strkanec.
   Ve městě jsou tito producenti technologických odpadních vod:
   V Přerově je vybudována jednotná kanalizace mimo sídliště „U tenisu“, kde je kanalizace oddílná. Dešťová kanalizace v tomto sídlišti je zaústěna do odlehčovací stoky, splašková kanalizace je přečerpávána čerpací stanicí do kanalizace města.
   Současná kanalizace v Přerově je budována od počátku tohoto století až do dneška. Původní hlavní stoky jsou většinou z betonových trub. Při rekonstrukci města, která začala kolem roku 1950, došlo i k rozšiřování stokové sítě. Zde byly používány trouby VIA, TZA, případně dusané železobetonové stoky.
   Kanalizační systém ve městě Přerov je tvořen dvěma celky - levobřežním a pravobřežním.
   V roce 2015 byla dokončena stavba „Přerov – výstavba levobřežního a pravobřežního sběrače s napojením Dluhonic a Kozlovic, jejíž součástí bylo vybudování retenčních nádrží na pravém a levém břehu řeky Bečvy.
   Ústřední čistírna odpadních vod pro město Přerov je vybudována pod
   městskou částí Henčlov.
   Stávající ČOV byla realizována v roce 1970 jako mechanicko-biologická ČOV s anaerobním vyhníváním kalu.
   V letech 1998 –2002 byla ČOV vzhledem k nárůstu hydraulického a látkového zatížení oproti původně předpokládaným hodnotám a vzhledem k překročení životnosti stávajících zařízení.
   rekonstruována.
   Po rekonstrukci se jedná o ČOV pro 145 000 EO (30 700 m3/den) - s denitrifikací, nitrifikací a srážením P.
   Skladba objektů ČOV:
   lapák štěrku (stávající)
   strojně stírané hrubé česle
   čerpací stanice
   jemné česle strojně stírané v budově česlí
   lis na shrabky v budově česlí
   přijímací stanice na fekálie v budově česlí
   pračka písku
   lapák písku s odlučovačem tuku
   měrná šachta
   usazovací nádrž (stávající)
   čerpací stanice
   anaerobní nádrž
   3 kaskády aktivačních nádrží - sestávají z anoxické míchané nádrže
   a z provzdušňované aerobní nádrže
   dosazovací nádrže (stávající a nové)
   čerpací stanice vratného a přebytečného kalu
   měřící zařízení
   odstředivka - zahuštění přebytečného kalu
   vyhnívací nádrž (stávající a nová)
   kalolis (stávající) v budově odvodnění kalu
   plynojem
   provozní budova (rekonstrukce)
   řídící a regulační systém ČOV
   Nakládání s kaly – Primární a zahuštěný přebytečný kal se přivádějí k mezofilní stabilizaci ve vyhnívacích nádržích. Po mezofilní stabilizaci je kal odvodněn na kalolisech a předán k dalšímu využití. Součástí kalové koncovky je plynové hospodářství, kalový plyn je využíván pro výrobu tepla k ohřevu vyhnívacích nádrží a pro výrobu el. energie.
   Ke stabilizaci ve vyhnívacích nádržích jsou dováženy kaly z ČOV Tovačov, Troubky, Žeravice, výhledově též z ČOV Dřevohostice a ČOV Brodek. Dále je ke stabilizaci v zanedbatelném množství dovážen kal z domovních ČOV a malých obecních ČOV.

3. Kanalizace – popis návrhového stavu

   Ve výhledovém období je v souladu s územním plánem uvažováno s výstavbou kanalizačních sběračů v těchto lokalitách:
   lokalita Dluhonská - kanalizace DN 300 – 400 – dl. 1 100 m (rok 2010)
   lokalita Pod hvězdárnou – kanalizace DN 300 – 400 – dl. 1 400 m (rok 2010)
   (24,1 mil. Kč)
   V návrhovém období je dále počítáno s rekonstrukcí kanalizační sítě:
   Kojetínská 600/900 – 35 m, 1200//1800 – 113 m
   Velké Novosady 600/900 – 173 m, DN 800 –81 m
   Nábřeží PFB 600/900 – 549 m
   Komenského ul. 1200/1800 – 195 m, 1100/1650 –367 m
   Dvořákova DN 400 – 30 m, 500/750 – 404 m
   (20 mil. Kč)
   Výhledově se předpokládají stavby

   • PŘEROV, PROPOJENÍ STOK AN A D2B ROZDĚLOVCÍ ŠACHTA ŽELATOVSKÁ – KLIVAROVA – řeší výstavba propojení stok „AN“ a „D2B“ v prostorách ulic Želatovská a Klivarova v rozsahu - rozdělovací šachta RS na stoce AN v místě stávající šachty 1582, revizní šachta S1 na stoce D2B v místě stávající šachty 4902a a propojení kanalizace mezi rozdělovací šachtou RS a revizní šachtou S1
   • PŘEROV REKONSTRUKCE KANALIZAČNÍHO SBĚRAČE „NA“ – řeší nahrazení staré, technicky a kapacitně nevyhovující části kanalizačního systému. Realizací dojde ke zvýšení bezpečnosti při odvádění splaškových a dešťových vod a ke snížení rizika možných havárii.
   • PŘEROV PŘEVEDENÍ ČÁSTI ODPADNÍCH VOD ZE SBĚRAČE Z – řeší odvedení splaškových a dešťových odpadních vod, které svým umístěním spadají do dotčené lokality, a které do lokality přitečou navazující kanalizační sítí. Nahrazeny budou staré, technicky nevyhovující části kanalizačního systému, které jsou ve špatném stavebně technickém stavu a jsou za hranicí své životnosti. Realizací dojde ke zvýšení bezpečnosti při odvedení splaškových a dešťových vod a ke snížení rizika možných havárii.

   Časový harmonogram
   Rekonstrukce kanalizace: dle finančních možností

Mapa

Bodové objekty

Ekonomická část

Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu MZe ČR, č.j. 401/2010-15000.

Předpokládané investiční náklady v letech 2015 - 2030 [tis. Kč]

Mapa