Šternberk - 7110_017_01_41374 - stav 1. 1. 2022

Obec

Stáhnout

• PDF

Šternberk

Členění obce

Charakteristika obce

1. Základní informace o obci

   Město Šternberk a státní hrad se nachází v severní části okresu Olomouc na svazích Nízkého Jeseníku, ve vzdálenosti od okresního města cca 15 km. Bylo založeno ve 13. století, v letech 1869-70 byla postavena žel. trať Olomouc – Šternberk, středem zástavby prochází st. silnice I/46 Olomouc – Šternberk – Moravský Beroun, II/444 Šternberk – Uničov, II/445 Šternberk – Rýmařov a II/447 Šternberk – Litovel. Recipientem je potok Sitka se svými přítoky, který protéká středem města.
   V současné době je ve městě zastoupen dřevařský průmysl a jemná mechanika – výroba hodinek.
   Stávající zástavba se rozkládá v nadmořských výškách 247-380 m n.m.
   Jihozápadní částí města probíhá pásmo CHOPAV.

2. Demografický vývoj

   Bydlící obyvatelé	Počet bydlících obyvatel
   	2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   trvale bydlící	13 537	13 869	14 200	13 019	12 543	12 260	11 984
   přechodně bydlící	500	500	500	500	500	500	500
   celkem	14 037	14 369	14 700	13 519	13 043	12 760	12 484

Vodovody

1. Počet obyvatel připojených na vodovod

   Počet připojených obyvatel
   2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   13 637	13 969	14 300	13 519	13 025	12 731	12 444

2. Vodovody – popis stávajícího stavu

   Potřeba vody z bilance

   Popis současného zásobování pitnou vodou
   Ve městě Šternberk je vybudován veřejný vodovod, který je v majetku a správě VHS SITKA, s.r.o. Vodovod byl budován postupně již od roku 1899 a v současné době je na něj napojeno 100 % obyvatel. Vodovod má několik zdrojů vody, ze kterých je zásobeno jednak město Šternberk a dále obce Hlásnice a Krákořice.
   Zdroj Horní Huť – jedná se o bývalou důlní šachtu, ze které je voda čerpána ČS do zemního vodojemu Tolstého 2 x 350 m3 (309,80 – 306,40), na výtlaku je provedena odbočka pro VDJ Babice 120 m3 (290,65 – 288,65). Celková vydatnost tohoto zdroje je 23 l/s.
   Zdroj Krákořice – 2 x důlní šachta Jiří a Hugo, celková vydatnost 20 l/s. Ze zdroje je voda čerpána ČS do zemního VDJ Krákořice 2 x 500 m3 (325,00 – 320,00) odkud je pak zásoben VDJ Tolstého.
   Zdroj Otýlie – důlní štola, ze které je zásoben VDJ Hlásnice 50 m3 (428,30 – 425,90) a také vodojem Ořechová 2 x 400 m3 (330,75 – 327,75). Celková vydatnost zdroje je 8,5 l/s.
   Zdroj Štěpánov – Moravská Huzová – prameniště slouží jako zdroj vody pro SV Olomouc a zároveň je z něj voda předávána i pro město Šternberk. Prameniště Moravská Huzová o vydatnosti 16 l/s je v celé míře využito pro Šternberk, z prameniště Štěpánov je odebíráno asi 50 l/s pro ÚV Černovír a dalších asi 14 l/s pro město Šternberk.
   Rozvodná vodovodní síť je v současné době tvořena pěti tlakovými pásmy (I, II, IIa, III, IIIa). I. tlakové pásmo je zásobeno ze zemního VDJ Tolstého 2 x 350 m3 (309,80 – 306,40), do kterého je voda přiváděna jednak ze zdrojů Horní Huť a Krákořice a rovněž přes spotřebiště z prameniště Štěpánov – Mor. Huzová. II. tlakové pásmo je zásobeno čerpáním z VDJ Tolstého přes vodovodní síť do vodojemu Ořechová 2 x 400 m3 (330,75 – 327,75) a částečně dotací ze zdroje Otýlie. IIa tlakové pásmo je zásobováno z VDJ Jesenická 120 m3 (332,90 – 330,25), který je plněn ze zdroje Otýlie. III tlakové pásmo je tvořeno vodojemem Depo 100 m3 (386,70 – 384,20). Tento VDJ je dotován ČS u vodojemu Ořechová. IIIa tlakové pásmo je řízeno vodojemem Na Stráni 2 x 100 m3 (370,55 – 366,95), do kterého je voda čerpána přes spotřebiště z ČS u VDJ Ořechová.
   Vodovodní síť ve Šternberku je zhotovena převážně z materiálů litina, ocel, PE a lPE v profilech DN 50 – 300. Nejstarší úseky sítě jsou více poruchové a je potřeba je postupně rekonstruovat.
   Údaje o vodovodu
   délka přívodních řadů 12 720 m
   délka vodovodní sítě 52 560 m

3. Vodovody – popis návrhového stavu

   V samotném městě Šternberk je navrženo vybudování tří tlakových pásem ze současných pěti. V budoucnu se nepředpokládá s využíváním stávajících vodojemů Jesenická, Na stráni a Depo. VDJ Ořechová bude využit jako akumulace pro ČS čerpající vodu do III. tlakového pásma.
   I. tlakové pásmo bude zásobeno ze stáv. VDJ Tolstého 2 x 350 m3 (309,80 – 306,40), a z nově navrženého VDJ Ia 2 x 2 500 m3 (309,80 – 304,80). Nový zemní vodojem se připojí řadem DN 400 délky 1 800 m přes ZČS na stávající hlavní řad DN 300 z prameniště Štepánov – Moravská Huzová. Z vodojemu Ia bude voda do spotřebiště dodávána novým řadem DN 400 délky 550 m.
   II. tlakové pásmo - bude zásobeno ze dvou vodojemů. Hlavní vodojem IIa 2 x 650 m3 (350,00 – 345,00) bude nově vybudován nad VDJ Ia. odkud bude voda čerpána ČS a
   výtlačným řadem DN 200 délky 400 m. V severní části tohoto tl. pásma nad Dolním Žlebem na gravitačním přívodu ze zdroje Otýlie je navržen druhý vodojem IIb 2 x 250 m3 (350,00 – 345,00). V tomto tlakovém pásmu je rovněž navržen nový zásobovací řad z vodojemu IIa DN 250 délky 850 m a v severní části pásma propojovací řad DN 150 délky 600 m. Výstavba vodojemu 2 x 250 m3 (350,00 – 345,00) se předpokládá do r. 2030.
   III. tlakové pásmo – pro zásobování tohoto pásma je navržen nový VDJ III 2 x 150 m3 (395,00 – 392,00), do kterého bude voda čerpána výtlačným řadem DN 100 délky 1 000 m z ČS Ořechová.
   

   
   
   Od 1.8.2017 je navrženo, že nově bude pitná voda pro SV Štěpánov a m.č. Moravská Huzová dodávaná z rozvodné sítě I. tlakového pásma města Šternberka a výhledově akumulována v nově vybudovaném věžového vodojemu umístěném v k.ú. Moravská Huzová. Odebíraná voda bude měřena ve vodoměrné šachtě na konci ul. Olomoucká. Tlak vody v potrubí bude redukován na požadovanou úroveň redukčním ventilem.
   Stávajícím výtlačným řadem DN 300, který bude plnit funkci přiváděcího řadu bude přitékat výhledově pitná voda ze Šternberka do nového věžového vodojemu VDJ Štěpánov, situovaného při jižním okraji m.č. Moravská Huzová.
   Dále je ve Šternberku navrženo rozšíření vodovodní sítě dle ÚP pro novou výstavbu v rozvojových plochách v celkové délce asi 6 500 m. Jedná se především o lokality „Lhota“ a „U hřbitova“. V rámci návrhu PRVKÚK se předpokládá výstavba 3500 m nového řadu.

   Aktualizace 2021

   Dojde k výstavbě nového zemního vodojemu Aleš o objemu 2 x 250 m3, který bude sloužit jako akumulace pitné vody pro jižní část města. K vodojemu bude přiveden přiváděcí a zásobovací řad. Tato akumulace bude zároveň sloužit také jako zásoba pro obce se zájmem o napojení na vodovod města Šternberka (Štarnov, výhledově Bohuňovice, Hlušovice a Bělkovice-Lašťany).

   Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou
   Předpokládá se s využitím bývalého důlního díla jáma Adolf, Babice.

   Časový harmonogram
   Předpokládá se postupná rekonstrukce sítě.
   
   Rozšíření vodovodu do lokalit navrhovaných k nové zástavbě dle stavební a projektové připravensti uvažovaných lokalit.

4. Nouzové zásobování vodou za krizové situace

   Město Šternberk má vybudovaný vodovodní systém, který je zásoben z větší části z okolních zdrojů vody a částečně je dotován z prameniště Štěpánov. Prameniště Štěpánov je jedním z hlavních zdrojů skupinového vodovodu Olomouc. Šternberk je možné za určitých provozních podmínek zásobit pouze z tohoto prameniště. Stejně tak je možné město určitou dobu zásobovat ze zdrojů místního vodovodu. Minimální množství vody pro město Šternberk v době krizového zásobování je na první dva dny 70,5 m3/d. Na další dny je to 211,42 m3/d.

Mapa

Bodové objekty

Kanalizace a ČOV

1. Počet obyvatel připojených na ČOV

   Počet připojených obyvatel
   2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   10 000	10 500	11 000	12 842	12 372	12 093	11 821

2. Kanalizace – popis stávajícího stavu

   Základní údaje

   Významní producenti odpadních vod
   Odpadní vody od obyvatelstva
   
   
   Nemocnice
   Psychiatrická léčebna
   Vincentinum Šternberk p.o.
   PEVEKO spol. s r. o.
   EUTECH a. s.
   TŘÍDIČ s.r.o.
   DRTIČ s. r. o.
   Robertshaw s.r.o.
   REMIT s.r.o.
   MODISO veřejná obchodní společnost

   Popis současného stavu odkanalizování a čištění OV
   Ve Šternberku je vybudovaná převážně gravitační jednotná kanalizace s odlehčením do Sitky, popř. oddílná splašková nebo i tlaková kanalizace. Odpadní i průmyslové vody jsou likvidovány na městské ČOV.
   Nejstarší část kanalizace, převážně v historické části města je nevyhovující. Další výstavba kanalizační sítě pokračovala v letech 1950-92. Kanalizace je ve špatném technickém stavu v důsledku stáří a špatného provedení některých stok – nutná postupná rekonstrukce.
   
   Kanalizace je provedena z trub různého materiálu – ŽB, beton, PVC, PP, sklolaminát, kamenina o profilech DN 250-1000. Na kanalizační síti jsou vybudována revizní a soutokové šachty, odlehčovací objekty shybka pod vodotečí, na přípojkách jsou osazeny uliční vpusti.
   Kmenová stoka „A“ odvádí odpadní vody na Mě ČOV.
   V městské části Dolní Žleb je vybudována splašková kanalizace dl. 3120 m, DN 250-400. Napojení nové splaškové kanalizace na kanalizační síť ve Šternberku je v křižovatce s ulicí Údolní. Dále se zde nachází stará dešťová kanalizace.
   Stávající mechanicko-biologická ČOV byla uvedena do provozu v r. 1968, 1994 a 2009 byla rozšířena. Je osazena jihozápadním směrem od zástavby na levém břehu Sitky. V současné době má kapacitu 18 000 EO (4 500 m3/den) a je kapacitně nevytížena. Odtok z ČOV je do Sitky zaústěn. Vyprodukovaný odvodněný kal je vyvážen na skládku.
   Kanalizace a ČOV je v majetku VHS SITKA, s.r.o. a částečně Města Šternberk.
   Vojenský opravárenský závod má vlastní ČOV s kapacitou 170 m3/den. Chronotechna má neutralizační stanici, po předčištění jsou odpadní vody odváděny na Mě ČOV. Zbývající větší znečišťovatelé odvádějí odpadní vody veřejnou kanalizací na Mě ČOV.
   Údaje o stávající kanalizaci
   délka kanalizační sítě cca 54 043 m
   počet přípojek 2 267 ks
   délka přípojek 11 335 m
   % napojení 95

3. Kanalizace – popis návrhového stavu

   Stávající jednotná kanalizační síť se v zastavěném území bude rozšiřovat s důrazem na co největší zamezení přítoku balastních vod na ČOV. Na rozvojových plochách a v odlehlejších lokalitách se navrhuje oddílná kanalizační síť.
   Výhledové akce:
   Ve Šternberku je navrženo rozšíření kanalizační sítě dle ÚP pro novou výstavu v rozvojových plochách. Jedná se především o lokality „U hřbitova“, „Vinný vrch“.
   Pravobřežní část území - je odkanalizována sběrači jednotné kanalizace „B“ a „D“.
   Odkanalizování lokality „U hřbitova“ (ulice Hraniční a Lužická) je navrženo oddílným systém s napojením samostatnou stokou do skanalizační stoky v ulic Hraniční a dále do stáající ČS, která je zaústěna na ČOV Šternberk. Celková délka kanalizace v této lokalitě je cca 1 030 m.
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   Výhledově bude nutná postupná výměna a rekonstrukce nejstarších kanalizačních úseků .
   
   

   Časový harmonogram
   
   V průběhu řešeného období do roku 2030

Mapa

Bodové objekty

Ekonomická část

Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu MZe ČR, č.j. 401/2010-15000.

vodojem: 7, 196 mil Kč

Přiváděcí a zásobovací řad vodojemu: 6,544 mil Kč

Vodovod celkem: 13,74 mil Kč

Předpokládané investiční náklady v letech 2015 - 2030 [tis. Kč]

Mapa