Zlaté Hory - 7102_003_01_19319 - stav 26. 11. 2018

Obec

Stáhnout

• PDF

Zlaté Hory

Členění obce

Charakteristika obce

1. Základní informace o obci

   Město Zlaté hory leží v severozápadní části okresu Jeseník při hranici s Polskou republikou. Ke Zlatým horám patří dříve samostatné obce Horní Údolí, Dolní Údolí, Rožmitál, Salisov, Ondřejovice a Rejvíz. Historie města a okolí je od svých počátku spjata se zlatem a hornickou činností. V souvislosti s hornickou činností ve městě a okolí se rozvíjela řemeslná činnost, těžba a zpracování dřeva. V posledních letech byl život ve Zlatých Horách nejvíce ovlivněn ukončením hornické činnosti v roce 1993. V současnosti je ve městě textilní průmysl, zpracování kamene, likérka, kovovýroba, strojírenství a těžba dřeva.
   Přírodní a klimatické podmínky umožnily rozvoj lázeňství a turistiky. Ve Zlatých Horách a okolí je několik hotelů a rekreačních zařízení. Na řešeném území je celková lůžková kapacita v zařízeních hromadné rekreace pro cca 1100 osob a pro 460 osob v zařízeních individuální rekreace. Na tradici lázeňství navazuje dětská léčebna. Západní část řešeného území spadá do Chráněné krajinné oblasti Jeseníky (CHKO), která je zároveň Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV) Zástavbou města prochází silnice II.tř./445 Heřmanovice-Polsko, silnice II.tř./457 Zlaté Hory-Mikulovice a silnice II.tř./454 Zlaté Hory-Rejvíz-Jeseník. Ve městě končí železniční trať místního významu z Mikulovic.
   Zástavbou města protéká severním směrem Zlatý potok, do kterého se na území města vlévá Černý potok. Původní zástavba ve Zlatých Horách je rozložena kolem historického jádra. Na historické jádro navazuje západním a jižním směrem novější obytná zástavba tvořená rodinnými domky a vícepodlažními bytovými domy. Zástavba historického jádra je situována podél komunikace II/445. Zástavba leží v nadmořských výškách 390 – 460 m.n.m.

2. Demografický vývoj

   Bydlící obyvatelé	Počet bydlících obyvatel
   	2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   trvale bydlící	4 065	4 083	4 100	3 440	3 355	3 218	3 086
   přechodně bydlící	1 052	1 074	1 095	1 095	1 095	1 095	1 095
   celkem	5 117	5 157	5 195	4 535	4 450	4 313	4 181

Vodovody

1. Počet obyvatel připojených na vodovod

   Počet připojených obyvatel
   2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   4 265	4 308	4 350	3 690	3 605	3 468	3 336

2. Vodovody – popis stávajícího stavu

   Potřeba vody z bilance

   Popis současného zásobování pitnou vodou
   Ve Zlatých Horách je od roku 1912 vybudován veřejný vodovod, který je majetkem města. Vodovod v současné době provozuje společnost Služby města Zlatých Hor a.s.
   Vodovod zásobuje pitnou vodou obyvatele města Zlaté hory a místní část Rožmitál. Vodovod má tři zdroje, které se budovaly postupně v závislosti na rozšiřování vodovodní sítě.
   Prvním zdrojem je prameniště Černé Jezero. Jímání vody je provedeno záchytnými zářezy s 11 pramenními jímkami. Prameniště má dvě větve, které se sbíhají v revizní šachtě. Z revizní šachty je voda gravitačně dopravována přívodním řadem do vodojemu Hadí Louka 480 m3 (477,8-475,8). Z vodojemu Hadí Louka je voda dopravována gravitačně litinovým přívodním řadem DN 125 délky 800 m do rozvodné sítě města.
   Prameniště Černé Jezero má vydatnost Q= 6 l/s, (v letních měsících Q= 4 l/s).
   V druhé etapě byl realizován vrt Na Podlesí. Zdroj má vydatnost 2,4 l/s, povolený odběr je 1,7 l/s. Ze zdroje je voda čerpána do rozvodné sítě litinovým výtlačným řadem DN 100
   dl. 1555m.
   Posledním zdrojem je prameniště Polská, které tvoří dva vrty s napjatou hladinou o max. vydatnosti 12 l/s. Z prameniště je voda čerpána do vodojemu na Rozmarýnově vrchu
   2 x 1000 m3 (465-460). Z vodojemu je voda gravitačně dopravována do rozvodné sítě. Odbočným řadem provedeným z PE DN 80 délky 786 m je z vodojemu na Rozmarýnově vrchu zásobena místní část Rožmitál.
   Rozvodná vodovodní síť je ve Zlatých Horách provedena z materiálu OCEL, LITINA, PE, PVC v profilech DN 50 – 250 délky 18 635 m. Zásobování pitnou vodou je řešeno v jednom tlakovém pásmu.

3. Vodovody – popis návrhového stavu

   Stávající systém zásobování pitnou vodou zásobuje všechny části města a zůstane zachován i do budoucna. Značná část vodovodního systému ve Zlatých Horách pochází z 20-tých až 30-tých let minulého století. Vodovodní řady jsou poruchové a některé v havarijním stavu. Ve vodovodní síti jsou značné úniky vody. Nefakturovaná voda tvoří až 50% vody vyrobené.
   Výhledově je nutná postupná rekonstrukce vodovodní sítě v profilech DN 50 – 200 celkové délky cca 10 km. Ve výhledu se předpokládá optimalizace systému zásobování. Změna bude spočívat v rozdělení vodovodu na dvě tlaková pásma. Předpokládá se vybudování AT stanice u zdroje podlesí a oddělení části sítě zásobované z této AT stanice sekčními uzávěry. Takto vznikne samostatné tlakové pásmo, ve kterém budou přijatelnější tlakové poměry a čerpání ze zdroje Podlesí bude ekonomicky méně náročné.

   Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou
   V lokalitě se nachází celá řada zdrojů vody po dlouholeté důlní a průzkumné činnosti. Informace o těchto zdrojích jsou zpravidla nedostupné. Mimo zdroje, které slouží pro zásobování pitnou vodou je pro účely zásobování uvažován zdroj v bývalé důlní jámě č. 3 o vydatnosti cca 17 l/s.

   Časový harmonogram
   V řešeném období se předpokládá rozsáhlá rekonstrukce vodovodních řadů.
   

4. Nouzové zásobování vodou za krizové situace

   Vodovod Zlatých Hor má tři prameniště kdy v případě přerušení dodávky pitné vody ze zdrojů Podlesí a Černé jezero je možné zásobit celý systém ze zdroje Polská. Zdroj Polská je tvoří dva vrty s napjatou hladinou o max. vydatnosti 12 l/s. Odolnost zdroje Polská je vůči vnějším vlivů vysoká z důvodu hydrogeologické situace.

Mapa

Bodové objekty

Kanalizace a ČOV

1. Počet obyvatel připojených na ČOV

   Počet připojených obyvatel
   2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   2 439	3 270	3 117	2 721	2 667	2 588	2 509

2. Kanalizace – popis stávajícího stavu

   Základní údaje

   Významní producenti odpadních vod
   V obci jsou průmyslové podniky:
   Velobel - strojírenský a elektrotechnický průmysl - technologické odpadní vody, vlastní ČOV, splaškové odpadní vody do kanalizace města
   Moravolen - textilní průmysl - technologické i splaškové odpadní vody do jímky na vyváž

   Popis současného stavu odkanalizování a čištění OV
   V katastrálním území města se nachází CHKO Jeseníky, CHOPAV Jeseníky, chráněné území Rejvíz a ochranné pásmo vodního zdroje.
   V obci je jak jednotná kanalizace tak oddílná aplašková a dešťová. Na splaškovou kanalizaci je napojeno cca 60% obyvatel. Ostatní obyvatelé mají septiky či jímky, které jsou vyváženy na ČOV Vrbno pod Pradědem. Jsou zde i domovní ČOV.
   Kanalizační stoky jsou staré 60 – 70 let.
   DN 200 610 m
   DN 300 3 400 m
   DN 400 580 m
   DN 600 706 m
   DN 800 361 m
   DN 1000 560 m
   Kanalizace je zakončena městskou mechanicko-biologickou ČOV (3136 EO) postavenou v r. 1989 a zrekonstruovanou v r. 1999. Čistírenský kal je odvážen na skládku.

3. Kanalizace – popis návrhového stavu

   Stávající stav odkanalizování a likvidace odpadních vod je vyhovující a zůstane zachován i do budoucna.

   Časový harmonogram
   Neuvažuje se s výstavbou kanlizace.

Mapa

Bodové objekty

Ekonomická část

Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu MZe ČR, č.j. 401/2010-15000.

Předpokládané investiční náklady v letech 2015 - 2030 [tis. Kč]

Mapa