Šumperk - 7111_031_01_41460 - stav 26. 11. 2018

Obec

Stáhnout

• PDF

Šumperk

Členění obce

Charakteristika obce

1. Základní informace o obci

   Město Šumperk se rozkládá v malebném údolí řeky Desné, chráněné od severu masívem jesenických hřebenů. Město je správním, politickým a hospodářským centrem severozápadní Moravy. Město leží na 50° severní zeměpisné šířky a na 17° východní zeměpisné délky. Město Šumperk je jednou ze vstupních bran pohoří Jeseníky, které je členěno na Hrubý a Nízký Jeseník. Šumperk je právem označován za bránu do Jeseníků, protože leží na křižovatce cest, které vedou k nejvýznamnějším horským výchozím základnám - Skřítku, Červenohorskému sedlu, Ramzové a také k úpatí masivu Kralického Sněžníku.Městem protéká Bratrušovský potok, který se zde vlévá do Desné. Průmyslová výroba je rozmístěna do většího počtu menších výrobních jednotek se zastoupením široké škály odvětví jako průmysl dřevařský, textilní, strojírenský, papírenský, zpracování kamene a stavebních hmot, potravinářský a další.Ve městě je vybudována plně občanská vybavenost a infrastruktura.V řešeném období se nepředpokládá nárůst v počtu obyvatel tohoto města.

2. Demografický vývoj

   Bydlící obyvatelé	Počet bydlících obyvatel
   	2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   trvale bydlící	29 318	29 409	29 500	26 478	25 570	24 707	23 873
   přechodně bydlící	130	130	130	130	0	0	0
   celkem	29 448	29 539	29 630	26 608	25 570	24 707	23 873

Vodovody

1. Počet obyvatel připojených na vodovod

   Počet připojených obyvatel
   2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   29 420	29 520	29 620	23 947	23 126	22 345	21 591

2. Vodovody – popis stávajícího stavu

   Potřeba vody z bilance

   Popis současného zásobování pitnou vodou
   Zásobování města Šumperka (450 - 305 m n.m.) pitnou vodou veřejným vodovodem je budováno již od roku 1883. Dnes vodovod tvoří hustá vodovodní síť, která je provedena z potrubí různých materiálů. Vyskytuje se zde ocel, litina, azbestocement, sklo, polyetylén a polyvinylchlorid. Rovněž škála profilů potrubí je rozmanitá od DN 400 po DN 50 a na některých kratších úsecích je i menší. Celková délka rozvodné vodovodní sítě je zhruba 97 804 m a je rozdělena na dvě tlaková pásma:
   DTP - dolní tlakové pásmo - tvoří menší část města s převážně nižší zástavbou na jižní straně města, cca 35% obyvatelstva. Jako akumulace pro tuto síť slouží dva zemní, monolitické vodojemy „U vodárny“ obsahu 600 m3 a 1 000 m3 (363,20/358,40 m n.m.) a vodojem 2x1 500 m3 „Hradisko“ (363,20/358,50 m n.m.). V roce 1995 byl dokončen přívodní řad z nového zdroje v Olšanech do zemního vodojemu 2x1.500 m3 „Hradisko“ (363,20/358,50 m n.m.). Z vodojemu Hradisko je pitná vody dodávána do rozvodné sítě města (DTP) a čerpací stanicí čerpána do vodojemu Háj 2000 m3 (389,35 – 384,35) ze kterého je zásobeno horní tlakové pásmo rozvodné sítě města.
   HTP - horní tlakové pásmo - tvoří zbytek města s převážně vyšší novější zástavbou. Zásobuje zbývajících cca 65% obyvatelstva. Jako akumulace pro toto pásmo slouží dva zemní vodojemy „Na vyhlídce“ obsahu 650 + 500 m3 a 2x750 m3 (389,35/386,00 m n.m.), zemní vodojem „Skalka“ obsahu 2x750 m3 (389,35/385,85 m n.m.) a zemní vodojem „Háj“ 2 000 m3 (389,35/384,35 m n.m.), který je plněn přečerpáváním vody z vodojemu „Hradisko“.
   Zdrojem pitné vody pro město jsou:
   prameniště „Luže“ s 13 vrtanými studnami o celkové kapacitě 40 l/s dodává podzemní vodu do vodojemů DTP „U vodárny“
   „Skupinový vodovod Kouty - Šumperk“ s úpravnou vody v Koutech n.D. o celkové kapacitě 100 l/s, do vodojemů „Na vyhlídce“ a „Skalka“ je dodáváno cca 70 l/s, možné je přepouštění vody i do vodojemu DTP „U vodárny“
   prameniště „Rapotín“ s úpravnou vody o kapacitě 30 l/s doplňuje kapacitu SV Kouty - Šumperk.
   Další lokalitou, která byla vybrána pro zásobování okresního města byly Olšany. Z vrtané studny HV 212 je možné odebírat až 70 l/s velmi kvalitní vody. V současné z tohoto zdroje je voda dodávána i do skupinového vodovodu Zábřeh.

3. Vodovody – popis návrhového stavu

   Město Šumperk má dnes dostatečnou kapacitu zdrojů kvalitní vody, má dostatečně velkou akumulaci, v dostatečném rozsahu je i vodovodní síť, předpokládá se rozšiřování v lokalitách nové výstavby dle ÚP města. Akumulace však není rozdělena rovnoměrně, což je dáno omezením přítoku vody z Olšan, a ve vodovodním systému města existuje několik čerpacích stanic, jejichž provoz není optimální. Do výhledu bude proto třeba tyto problémy řešit. Rovněž bude nutné pokračovat v postupné rekonstrukci a opravách nevyhovujících úseků vodovodní sítě a tak postupně snížit poměrně vysoké ztráty v síti.
   Ve výhledu je uvažováno s vybudováním nového vodního zdroje v lokalitě Olšany včetně přivaděče do rozdělovací šachty Bohutín, který by nahradil znečiětěné zdroje Luže a ÚV Rapotín.
   

   Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou
   V rámci lokality Šumperka není uvažován žádný zdroj vody pro účely úpravy na vodu pitnou.

   Časový harmonogram
   Výstavba vodovodu – rozšíření vodovodní sítě a postupná rekonstrukce se předpokládá během řešeného období.

4. Nouzové zásobování vodou za krizové situace

   Jestliže dojde k dlouhodobému přerušení dodávky vody dodávané z některého ze zdrojů pitné vody - z prameniště „Luže“ s 13 vrtanými studnami o celkové kapacitě 40 l/s, které dodává podzemní vodu do vodojemů DTP „U vodárny, nebo ze SV Kouty – Šumperk, či prameniště „Rapotín“ s úpravnou vody o kapacitě 30 l/s které doplňuje kapacitu SV Kouty – Šumperk, či ze studny HV 212 v Olšanech je možné zdroj uvedený mimo provoz nahradit jiným protože současná potřeba vody zdaleka nevyužívá celé kapacity všech zdrojů. Systém zásobování vodou je ve městě Šumperk propojen a bude možné při krizové situaci některého ze zdrojů vody nahradit tento zbývajícími zdroji a pokrýt minimální množství vody v době krizového zásobování pro část obce, u níž došlo k přerušení v dodávce vody. V případě úplného přerušení dodávky pitné vody pro město Šumperk budou obyvatelé zásobeni individuálně z přistavených cisteren, případně budou zásobováni i balenou vodou. Minimální množství činí na první dva dny pro celý Šumperk 146 m3/den a na další dny je to 438 m3/den.

Mapa

Bodové objekty

Kanalizace a ČOV

1. Počet obyvatel připojených na ČOV

   Počet připojených obyvatel
   2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   28 135	28 518	28 900	23 947	23 126	22 345	21 591

2. Kanalizace – popis stávajícího stavu

   Základní údaje

   Významní producenti odpadních vod
   Odpadní vody od obyvatelstva.
   Průmyslové odpadní vody:
   Pars Nova a.s Šumperk
   Cembrit Moravia a.s. – Šumperk
   Pramet tools a.s.-Šumperk
   Pekárny a Cukrárny Šumperk a.s.
   ČD Depo – Šumperk

   Popis současného stavu odkanalizování a čištění OV
   Veřejná kanalizace v Šumperku byla budována od roku 1890. Převážná část dnešní kanalizace byla vystavěna ve třech etapách v letech 1961 až 1972 a je budována jako jednotná soustava. Tato síť, jejíž páteř tvoří pět hlavních stok, má celkovou délku 75 267 m. Na okraji města v Temenici byla vybudována kanalizace oddílná, tj. splašková v celkové délce 3 963 m napojená na kanalizaci jednotnou a dešťová v celkové délce 5 170 m, vyústěná do nejbližších toků (Temenický a Bratrušovský potok).
   V roce 2015 bylo dokončeno dokončena výstavba stokové síti v šásti Temenice, čímž bylo dokončeno kompletní odkanalizování této místní části. Hlavní stoka je provedena z kameniny DN 400 délky 414,2 a DN 250 v délce 2588,1 m . Vedlejší stoky jsou v délkách DN 400 – 164,7 m, DN 300 – 42,7m, DN 250 – 2636,5 m .
   V lokalitě Jiřího z Poděbrad nachází jednotná stoková soustava, na které jsou vybudiovány dvě dešťové nádrže, které jsou provedeny jako úseky sklolaminátového potrubí 2 x DN 1600 délky 95,6 m v prvním případě a DN 1600 m délky 54 m ve druhém případě. Celková délka jednotného systému v rámci lokality Jiřího z Poděbrad je 2690,36 m v profilech DN 1400 – DN 300. Trubní materiál je kamenina a sklolaminát u značných profilů.
   Za účelem ochrany recipientu do kterého jsou zaústěny přepady odlehčovacích komor situovaných před ČOV na kmenových stokách A a D jsou vybudovány dvě dešťové zdrže. Sekundární funkcí dešťové zdrže tohoto typu je i zachycení možné ekologické havárie a její likvidaci aniž by byla negativně ovlivněna technologie a čistírenský proces na čistírně. První dešťová zdrž má objem 5820 m3. Druhá zdrž má objem 2940 m3.
   Čistírna odpadních vod je situována na jihozápadním okraji města. Technologicky je provedena jako mechanicko-biologická čistírna městských i průmyslových vod s anaerobním mezofilním vyhníváním kalu. Byla vybudována v průběhu let 1966 - 1972 pro kapacitu 66 000 ekvivalentních obyvatel a 11 500 m3 přítoku odpadních vod za den. Již v osmdesátých letech byla čistírna trvale přetěžována a proto v roce 1991 byla zahájena postupná rekonstrukce čistírny. Ta byla rozvržena do pěti etap:
   I. etapa - mechanické odvodnění kalů (kalolis Cened) - byla provedena ještě v roce 1991
   II. etapa - rozšíření biologické části čistírny (výstavba druhé aktivační nádrže s dmychárnou, dvou dosazovacích nádrží s čerpací stanicí vratného kalu a zahušťovací nádrže) - byla dokončena v roce 1993. Kapacita čistírny po skončení druhé etapy je 23288 m3 odpadních vod denně pro 50000 EO.
   Recipientem všech odpadních vod přitékajících jednotnou kanalizací je řeka Desná. Vyprodukovaný kal je na ČOV odvodňován a odvážen na zemědělské pozemky a skládku v Rapotíně.

3. Kanalizace – popis návrhového stavu

   Rozšíření stokové sítě v lokalitách nové výstavby dle ÚP města. Bude pokračovat postupná rekonstrukce nevyhovujících částí kanalizace. Předpokládá se s dobudováním technologie na zpracování odvodněného kalu na ČOV.

   Časový harmonogram
   Výstavba a rekonstrukce kanalizace: postupně v průběhu řešeného období.

Mapa

Bodové objekty

Ekonomická část

Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 8114/2007-16000

Předpokládané investiční náklady v letech 2015 - 2030 [tis. Kč]

Mapa