Zábřeh - 7113_026_01_41470 - stav 26. 11. 2018

Obec

Stáhnout

• PDF

Zábřeh

Členění obce

Charakteristika obce

1. Základní informace o obci

   Město Zábřeh na Moravě, druhé největší město okresu Šumperk, je tvořeno sídelními jednotkami Dolní Bušínov, Hněvkov, Pivonín, Václavov a Zábřeh. Dolní Bušínov, osada bez trvale bydlících obyvatel, má vyloženě rekreační charakter. Původně osada Zábřeh vznikla na levém břehu řeky Moravská Sázava, první zmínka o Zábřehu je z roku 1254. V roce 1278 byl Zábřeh už městem.Město Zábřeh se rozprostírá na západ od silnice I. tř. č. I/44 spojující města Mohelnici a Šumperk.Ve městě je vybudována plná občanská vybavenost i infrastruktura.Obytnou zástavbu, která je situována zejména kolem místních komunikací tvoří sídliště a rodinné domky. V Zábřehu je rovněž několik objektů rekreačního bydlení ve kterých má dočasný pobyt 575 rekreantů.

2. Demografický vývoj

   Bydlící obyvatelé	Počet bydlících obyvatel
   	2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   trvale bydlící	14 021	14 056	14 090	13 262	13 044	12 826	12 607
   přechodně bydlící	800	800	800	575	575	575	575
   celkem	14 821	14 856	14 890	13 837	13 619	13 401	13 182

Vodovody

1. Počet obyvatel připojených na vodovod

   Počet připojených obyvatel
   2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   14 621	14 656	14 690	13 837	13 610	13 382	13 154

2. Vodovody – popis stávajícího stavu

   Potřeba vody z bilance

   Popis současného zásobování pitnou vodou
   V městě Zábřehu (350 - 278 m n.m.) je v provozu veřejný vodovod, který je budován od roku 1912. Zdrojem pitné vody se postupně, tak jak docházelo ke snižování kapacity zdrojů nebo ke zhoršení kvality vody, staly: studna „Oborník“ (dnes zdroj vody pro Krytý bazén), pramenní zářezy „Dolíčky“, 2 studny v Růžovém údolí, řeka Moravská Sázava s vybudovanou úpravnou vody v bývalém mlýně na Havlíčkově ulici, potok Nemilka, vodní nádrž Nemilka, jímací území „Lesnice“.
   V současné době je město zásobováno ze dvou hlavních zdrojů - jímacího území „Lesnice“, kde jsou v provozu 4 vrty s celkovou vydatností 60 l/s. Voda z vrtů je upravována pouze čiřením a následným chlorováním. Druhým zdrojem je „Olšanský přivaděč“, přivádějící z Olšan průměrně 30 - 35 l/s, maximální množství je zhruba 45 l/s. Dalším zdrojem vody, v současnosti nevyužívaným, je „Postřelmovský přivaděč“ o kapacitě max. 25 l/. Všechny čtyři zdroje podzemní vody mají mnohem kvalitnější vodu než povrchová nádrž Nemilka, která se v současné době pro zásobování pitnou vodou nevyužívá a ani ve výhledu se s vodní nádrží Nemilka neuvažuje pro zásobování pitnou vodou.
   Vodovodní síť z potrubí litinového, ocelového, azbestocementového, PE a PVC profilů od DN 400 po DN 50 v celkové délce zhruba 61.000 km umožňuje zásobování všech obyvatel města. Je rozdělena na tři tlaková pásma:
   Dolní tlakové pásmo (DTP) tvoří větší část města (asi 75 %). Jako vodojemy slouží zemní vodojemy „Na Rovenské“ 2(1.500 m3 (337,40/332,40 m n.m.), „U hřbitova“ 2(650 m3 (2(140 m3(336,80/332,00 m n.m.) a „Ráječek“ 2(1.000 m3 (332,50/ 327,50 m n.m.).
   Střední tlakové pásmo (STP) je zásobováno ze zemniho vodojemu „Krumpach“ 2(1.500 m3 (363,00/358,00 m n.m.).
   Horní tlakové pásmo (HTP) je zásobováno ze zemních vodojemů „Skalička“ 2(150 m3 (377,00/374,25mn.m.) a „Račice“2x350m3 (385,20/382,60n.m.n.m.).
   Celková akumulace ve městě je 10 580 m3, což bohatě vystačuje i do budoucnosti.

3. Vodovody – popis návrhového stavu

   Město Zábřeh má prakticky systém zásobování vodou vybudovaný a do budoucnosti se již uvažuje jen s jeho vylepšováním a rekonstrukcí řadů z nevyhovujících materiálů a profilů.

   Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou
   Stávající zdroje vody z jímacího území Lesnice se potýkají se znečištěním ze zemědělské činnosti, proto je uvažováno s vybudováním nového vodního zdroje, který by stávající nahradil.

   Časový harmonogram
   V řešeném období není navržena výstavba vodovodu. Rekonstrukce vodovodu se předpokládá postupně v průběhu řešeného období.

4. Nouzové zásobování vodou za krizové situace

   Jestliže dojde k dlouhodobému přerušení dodávky vody dodávané z některého ze zdrojů pitné je možné zdroj uvedený mimo provoz nahradit jiným protože současná potřeba vody zdaleka nevyužívá celé kapacity všech zdrojů. Systém zásobování vodou je ve městě Zábřeh propojen a bude možné při krizové situaci některého ze zdrojů vody nahradit zbývajícími zdroji a pokrýt minimální množství vody v době krizového zásobování pro část obce, u níž došlo k přerušení v dodávce vody. V případě úplného přerušení dodávky pitné vody pro město Zábřeh budou obyvatelé zásobeni individuálně z přistavených cisteren, případně budou zásobováni i balenou vodou. Minimální množství činí na první dva dny pro celý Zábřeh 72,5 m3/den a na další dny je to 217,6 m3/den.

Mapa

Bodové objekty

Kanalizace a ČOV

1. Počet obyvatel připojených na ČOV

   Počet připojených obyvatel
   2002	2005	2010	2015	2020	2025	2030
   13 894	13 897	13 900	13 837	13 610	13 382	13 154

2. Kanalizace – popis stávajícího stavu

   Základní údaje

   Významní producenti odpadních vod
   Odpadní vody od obyvatelstva.
   Průmyslové vody: Agrodružstvo Zábřeh Unilevel ČR spol.s.r.o. Zábřeh NH Zábřeh a.s PAS Zábřeh a.s Jatky Rona CZ PMV Zábřeh
   Českomoravské Sladovny a.s.

   Popis současného stavu odkanalizování a čištění OV
   Ve městě je provozována hustá síť jednotné kanalizace, která je rozdělena řekou Moravská Sázava na dvě samostatné části - sběrač „A“ na levobřežním a sběrač“B“ na pravobřežním území. Stoky sběrače „A“ jsou budovány postupně od roku 1906. Stoky sběrače „B“ jsou podstatně novějšího data (1981 - 1990).
   V roce 2015 byla doknčena rozsáhlá rekonstrukce a dostvba kanalizační sítě. Byl ponechán jednotný stokový systém ve stávající zástavbě. Rozvojové plochy a nová zástavba jeodkanalizována oddílným systémem s odvedením splašků na ČOV. Dešťové jsou budou odvedeny do nejbližší vodoteče. Bylo zrušeno využívání zatrubněných částí Krumpašského a Dolečského potoka pro odvádění splaškových a naředěných vod směrem na ČOV. Byly vybudovány nové stoky do kterých jsou zaústěny škrtící tratě z odlehčovacích komor situovaných na bočních stokách. Celkem bylo rekonstruováno přes 20 km stok a vybudováno přes 5,5 km stoko nových. Toto řešení snížilo množství balastních a dešťových vod přitékajících na ČOV.Na kanalizační síti, jejíž celková délka je 60 049 m, je 23 odlehčovacích komor a 15 čerpacích stanic, další čerpací stanice se nachází přímo v areálu ČOV.
   ČOV byla uvedena do provozu v roce 1978. Čistírna odpadních vod byla zrekonstruována a zintenzifikována. Její kapacita je 9600 m3/den, pro 57000 EO. Jedná se o klasickou mechanicko-biologickou ČOV městských i průmyslových vod s dosazovacími nádržemi a anaerobním vyhníváním kalu. V roce 1994 byla technologie doplněna o pásový kalolis. Vyprodukovaný kal je vyvážen na zemědělské pozemky. Zaklenutý Krumpašský potok v současnosti slouží jako kanalizační sběrač A II, ve spodní části jako odlehčovací stoka.
   Recipientem je řeka Moravská Sázava, která protéká Zábřehem od západu k východu. Podél levého břehu Moravské Sázavy teče bývalý Mlýnský náhon, který je z větší části zatrubněný a je rovněž využíván jako odlehčovací stoka. Dalším zatrubněným potokem na území města je potok Vesna v Ráječku, který se po svém zaklenutí stal stoku, do které se postupně napojilo mnoho objektů starého i nového Ráječka.

3. Kanalizace – popis návrhového stavu

   Ve výhledu se předpokládá pouze rozšíření kanalizace v nových rozvojových plochách dle ÚP. Předpokládá se s dobudováním technologie na zpracování odvodněného kalu na ČOV v Zábřehu.
   

   Časový harmonogram
   Rozšíření kanalizace dle projektové a stavební připravenosti uvažovaných lokalit.

Mapa

Bodové objekty

Ekonomická část

Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu MZe ČR, č.j. 401/2010-15000.

Předpokládané investiční náklady v letech 2015 - 2030 [tis. Kč]

Mapa